Základní živiny – cukry

Cukry jsou důležitou součástí všech živých organismů. Jsou to nejsnáze dosažitelné látky pro výrobu energie a jsou součástí některých makromolekulárních látek (např. glykoproteinů, glykolipidů a nukleových kyselin). Mají metabolické vztahy k většině biochemicky významných látek.

Fyziologicky nejdůležitějšími cukry v těle jsou glukóza a její zásobní forma glykogen, dále fruktóza a galaktóza.

Hladina glukózy v krvi se nazývá glykémie, její normální hodnota je 3,3 – 5,5 mmol/l. Hodnota je udržována systémem řídících látek – hormonů. Hlavními jsou inzulin a glukagon, ale zasahují i glukokortikoidy, částečně mineralokortikoidy, pohlavní hormony a všechny metabolické hormony (thyroxin, adrenalin, noradrenalin a somatotropní hormon).

Glykogen můžeme rozdělit na: glykogen uložený v játrech (jaterní glykogen) a uložený ve svalech (svalový glykogen). Jaterní glykogen slouží jako zásoba glukózy a tím i energie pro celý organismus a obnovuje se přeměnou cukrů, tuků i bílkovin. Vznik glukózy a glykogenu z necukerných složek – tuků a bílkovin – se nazývá glukoneogenéza. Svalový glykogen vzniká pouze z glukózy a slouží jako zdroj energie pouze pro svaly.

Význam sacharidů:

• pohotový zdroj energie
• jediný zdroj energie pro mozek (spotřebuje 25% glukózy v těle), erytrocyty
• regulace metabolismu v játrech (na zásobě glykogenu závisí, zda se začnou utilizovat tuky a bílkoviny)
• složka některých makromolekul (glykoproteiny)

Sacharidy kryjí u člověka 50 – 80 % energetické potřeby. (průměr 60%)

Průměrná denní doporučená dávka sacharidů je 300 – 420 g. Největším zdrojem sacharidů v potravě je škrob, v našich podmínkách hlavně z obilnin a brambor, méně z luštěnin.