Výživa

Výživa má dvě funkce stavební a energetickou. Stavební spočívá v tvorbě a výstavbě tkání, energetická je důležitá pro jejich metabolismus. Nesprávné stravování se podílí na vzniku mnoha nemocí. Nadměrný přísun tuků a cukrů se podílí na vzniku civilizačních chorob ( obezita, vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu a mozková mrtvice). Nedostatek vápníku způsobuje osteoporózu, nedostatek vitamínu C oslabuje imunitní systém atd. S nadsázkou je možné říci, že tak jako platí „ řekni mi co čteš, a já Ti řeknu jaký jsi”, platí také „řekni mi, co jíš a ti řeknu, jaký jsi“.

Výživa by měla po stránce kvantitativní zajišťovat pro daného jedince příjem energie odpovídající jejímu výdeji. Je třeba si uvědomit, že se liší energetická potřeba a nároky na spektrum živin u jednotlivých věkových kategorií, u různých stupňů fyzické zátěže i podle pohlaví. Přibližnou orientaci o velikosti přísunu energie do organismu nám dává tělesná hmotnost, přesnější je stanovení množství zásobního tuku v těle. Cílem je udržení tělesné hmotnosti v určitém “ideálním” rozmezí, nad jehož horní hranicí je tloušťka a pod dolní hranicí je podvýživa, obě se svými riziky. Po kvalitativní stránce je třeba, aby strava byla vyvážená, základní organické živiny byly dodávány v ideálním poměru, aby se nezapomínalo na ionty, stopové prvky a vitamíny a aby byl na minimum snížen přísun nežádoucích látek. K orientaci v kvalitativním složení potravy slouží znalost jednotlivých živin, jejich zastoupení v potravinách a vliv úpravy jídla na živiny.

Každý člověk by si měl proto osvojit zásady, kterými se výživa řídí a respektovat je. Člověk je všežravec, přijímá jak rostlinou, tak živočišnou potravu. Má ovšem některé vlastnosti, které zdědil z fylogeneze; především je schopen zpracovávat maso jako masožravec. To je velmi důležité, protože všechny druhy masožravých živočichů přežily celkem dobře. Lidský chrup dovede rozmělnit potravu jak živočišnou, tak rostlinou. Masožravci mají kratší trávicí systém, protože nepotřebují potravu tolik ukládat. Býložravci mají trávicí trakt mnohem delší a mají poměrně složitý žaludek ( žaludek krav má 4 oddíly ) a jsou schopni skladovat velké množství potravy. Člověk je závislý na rostlinné potravě, např. proto, že neumí sám syntetizovat vitamín C a nezíská jej ze živočišné stravy. ( Vitamín C umí syntetizovat např. potkani ). Stejně tak člověk nedovede využívat vegetativní části rostlin a proto mu musí být dodávány vitamíny z masa býložravců. Proto jakýkoliv extrém přijímání jednoho či druhého druhu potravy je škodlivý. Čisté vegetariánství, kdy se nepřijímá ani maso, ani produkty ze živočichů jako mléko nebo vejce, působí nedostatek bílkovin, což má závažné důsledky stavební i energetické. Naopak nadměrná konzumace masa v některých vyspělých státech vede k nedostatečnému příjmu potravin rostlinného původu. Z toho pramení nedostatek antioxidantů, které mají významný vliv na zdraví a růst buněk, při jejich nedostatku snáze vzniká rakovina a nastává předčasné stárnutí. Proto bychom měli přijímat 2/3 rostlinných a 1/3 živočišných potravin.