Komplex vitamínů B

Vitamín B 1 , thiamin, aneurin, antineurotický vitamín. Je přítomen v obilných produktech, v mase, zejména ve vepřovém. Fyziologicky se uplatňuje v metabolismu cukrů ( zvláště v centrálním nervovém systému ) . Je součástí pyruvátu. Jeho denní potřeba je 1,5 mg. Při hypovitaminóze vzniká nemoc Beri – beri, při které jsou poruchy periferních nervů ( polyneuritis ), ale i některé poruchy centrálního nervovéhosystému a poruchy srdeční. Jeho zásoba je dostatečná v játrech, srdci a mozku.

Vitamín B2, riboflavin, laktoflavin. Jeho denní potřeba je 1,5 – 1,8 mg. Vyskytuje se v mléce, mase, obilí, ve vejcích, rybách a kvasnicích. Zúčastní se na oxidaci základních živin. Při nedostatku tohoto vitamínu vzniká zánět kůže ( dermatitis ) a zastavuje se růst. Jsou i poruchy jazyka a rtů ( glossitis a cheilitis ).

Vitamín B3, niacin, kyselina nikotinová, nikotinamid, niacinamid, vitamín PP. Vyskytuje se hlavně v mase, rybách a mléce, v kvasnicích a listové zelenině. Je součástí enzymů zapojených do buněčných oxidací. Je koenzymem mnoha dehydrogenáz, zbavuje sloučeniny vodíku a tím je oxiduje. Denní potřeba kyseliny nikotinové je 15 – 20 mg, ( lehce překračuje definici vitamínů ). Při nedostatku vzniká pelagra-onemocnění, které způsobuje záněty na kůži, fotodermatitis, kůže je zčernalá. Vzniká polyneuritis, duševní poruchy, záněty sliznic, katary a průjmy.

Vitamín B5, kyselina pantotenová. Vyskytuje se všude, její denní potřeba je kolem 8 mg. Největší výskyt je v kvasnicích, játrech, mase, rybách, mléce a vejcích. Je součástí koenzymu A, který má mimořádný význam pro metabolismus vůbec a umožňuje i syntézu bílkovin.Při nedostatku kyseliny pantotenové se objevují poruchy centrálního nervového systému a další degenerativní onemocnění.

Vitamín B6, pyridoxin, denní potřeba je 2 – 2,5mg. Vyskytuje se v mase, obilných klíčcích, v mléce, rybách, luštěninách a kvasnicích. Je koenzymem různých enzymatických systémů, také acetylkoenzymu A. Spolupracuje s vitamíny B2 a B1. Při jeho nedostatku se nevytváří příslušné množství GABA ( gamaaminomáselné kyseliny ), která je mediátorem tlumivých synapsí v centrálním nervovém systému. Proto vznikají epileptické záchvaty, dalšími příznaky hypovitaminózy jsou dermatitidy a záněty nervů – polyneuritidy. Tento vitamín se používá jako základ pro syntézu nootropních-látek, které umožňují zlepšení funkce centrálního nrvového systému při perinatálním poškození nebo pro zabránění degenerativních procesů ve stáří.

Vitamín B9, kyselina listová ( kyselina folová ) . Denní potřeba 0,6 – 1 mg. Výskyt v zelenině, kvasnicích, mase, mléce a sóji. Dokonce se vyskytuje i v houbách. Nezbytná je proto, že syntetizuje puriny a methionin, a tím je důležitá pro syntézu bílkovin a speciálně ribonukleové kyseliny. Při jejím nedostatku vzniká anémie, zvláště při těhotenství u žen, které dostatečně nekonzumují zeleninu. Je to anémie podobná anémii při nedostatku vitamínu B12. Kyselina listová je nutná pro tvorbu červených krvinek.

Vitamín B12 , cyankobalamin, je vitamín s nejsložitější molekulou ze všech vitamínů. Vyskytuje se v játrech a v dalších živočišných bílkovinách. Denní potřeba je 0.001-0.3 mg. Vytváří se částečně činností střevních bakterií. Je důležitý jako součást enzymů pro krvetvorbu. Nedostatek způsobí nedostatečný přívod, ale zejména nedostatek vnitřního Castleova faktoru. Vzniká Addison – Biermerova anémie, dříve zvaná perniciózní neboli zhoubná. Zhoubná už není, protože ji léčíme tím, že podáme syntetický vitamín parenterálně, tím nepotřebujeme vnitřní faktor a k poruše nedojde.