Trávicí systém

Úkolem trávicího systému je příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování, vstřebání štěpných produktů a odstraňování některých nepotřebných, nadbytečných nebo škodlivých látek. Vstřebáním štěpných produktů živin ( bílkoviny, tuky a cukry ) získává organismus jednak potřebnou energii pro životní procesy, jednak si z látek vstřebaných vytváří látky tělu vlastní.

Ústrojí trávící lze schématicky srovnat se zprohýbanou a různě utvářenou trubici, která začíná ústním otvorem ( příjem potravy a nápojů ) a končí řitním otvorem ( odstraňování zbytků v podobě stolici ).

Na trávícím systému rozlišujeme tyto hlavní části:

• dutinu ústní
• hltan
• jícen
• žaludek
• střevo

Ke střevu jsou připojeny 2 velké žlázy – játra a slinivka břišní.

Dutina ústní

Dutina ústní je umístěna v obličejové části hlavy. Začíná otvorem ústním a přechází zúženým místem do hltanu. Vpředu a po stranách ji ohraničují tváře a rty.

Mimo dutinu ústní jsou uložené 3 páry velkých slinných žláz, které zabezpečují neustálé zvlhčování sliznice dutiny ústní pomocí slin. Tím ji chrání před vyschnutím a následným popraskáním, dále obalují sousta a usnadňují jejich polykání, umožňují chutnání látek a rovněž již v ústech zahajují štěpení potravy na jednotlivé živiny. K velkým slinným žlázeám řadíme žlázu příušní, podčelistní a podjazykovou.

Patro odděluje dutinu ústní od dutiny nosní ( tvoří strop dutiny ústní ). Přední část patra má kostěný podklad, tzv. tvrdé patro, podkladem zadní části patra je vazivová ploténka, které tvoří tzv. měkké patro. Na konci této ploténky se nachází čípek. Další součástí dutiny ústní je jazyk.

Hltan

Hltan je oploštělý orgán nálevkovitého tvaru, uložený před páteří. Podle toho s jakou další části souvisí, se dělí na 3 partie: část nosní, ústní a hrtanovou.

Jícen

Jícen je tvořen elastickou svalovou trubicí, délky 23 až 28cm. Začíná ve výši 6.-7.krčního obratle a navazuje na žaludek ve výši 10.-11. hrudního obratle. V hrudníku se postupně vzdaluje od páteře.

Žaludek

Žaludek je dutý vakovitý orgán, uložený v dutině břišní pod levou polovinou bránice. Rozměry žaludku závisí na jeho náplni. Při přiměřené náplni je dlouhý 25 až 30cm. Objem žaludku činí 1 až 2 litry. Objem žaludku novorozence je 20 až 40ml. Tvar žaludku je individuálně značně odlišný.

Rozlišujeme dva krajní typy.

• žaludek hákovitý, podoby písmene J
• žaludek tvaru býčího rohu, který je postaven šikmo napříč

Sliznice vytváří v žaludku řasy, které jsou dále rýhované. Na spodině těchto rýh jsou umístěny žaludeční žlázky, které produkují hlen. Ten chrání žaludeční sliznici před působením kyseliny chlorovodíkové. Dále žaludeční žlázky vytvářejí žaludeční šťávu, která pomáhá s natrávením potravy.

Střevo

Střevo představuje nejdelší zprohýbanou část trávící trubice. Podle stavebních a funkčních vlastností je dělíme ve dva základní oddíly: střevo tenké a střevo tlusté.

Tenké střevo je nejdelším oddílem trávící trubice. Začíná od konce žaludku a končí v pravé jámě kyčelní vyústěním do střeva slepého ( pozor – neplést si slepé střevo s apendixem ). Délka střeva je ovlivněna druhem potravy. U člověka nelze zaživa délku přesně určit, činí 3 až 5m. Po smrti se uvolní napětí svaloviny, střevo se prodlouží a jeho délka dosahuje asi 7 m.

Tenké střevo dělíme na tři úseky:

• dvanáctník
• lačník
• kyčelník

Dvanáctník je počáteční úsek tenkého střeva. Je dlouhý asi 12 palců ( odtud název ), což je asi 25 až 30cm. Nejčastěji má tvar podkovy. Dvanáctník má úzký vztah ke slinivce břišní, jejíž hlavová část se nachází právě v podkovovitém zakřivení dvanáctníku. Do dvanáctníku rovněž ústí vývodné cesty slinivky břišní a rovněž sem ústí žlučovod.

Lačník a kyčelník vzájemně neznatelně přecházejí. Jsou složeny v četné kličky a zavěšeny na řase, která umožňuje pohyblivost těmto částem tenkého střeva.

Ve vzdálenosti 0,5 až 1m od vyústění tenkého střeva do tlustého nalézáme asi ve 2% případů vychlípeninu, tzv. Meckelův divertikl. Je to zbytek stopky žloutkového vaku.

Funkce střevní sliznice:

• sekrece enzymů a trávení
• vstřebávání živin, vody, solí, vitamínů
• obrana proti škodlivým látkám
• vlastní pohyb sliznice
• vytváření hormonů

Tlusté střevo je asi 1 až 1,5m dlouhé. Je tedy podstatně kratší než střevo tenké, je tlustší a jeho barva je tmavší. Dělíme je na tyto části: slepé střevo, z něhož vybíhá červovitý přívěsek, tračník a konečník.

Slepé střevo představuje počáteční část střeva tlustého. Je uloženo v pravé jámě kyčelní. U býložravců nalézáme dlouhé slepé střevo. Je tomu tak proto, že u nich dochází ke kvašení rostlinné potravy, která může být jen takto zužitkována. U masožravců a všežravců se vyskytuje jen malé slepé střevo. U člověka je část zakrnělá v podobě červovitého výběžku, tzv. apendixu. V této podobě se apendix vyskytuje jen u člověka a opic. Délka apendixu je zpravidla 8 až 10cm, avšak kolísá od 0,5cm až po 1m.

 

Tračník se dělí na 4 části:

• tračník vzestupný
• tračník příčný
• tračník sestupný
• tračník esovitý

Konečník je poslední části tlustého střeva, sloužící k hromadění stolice. Délka konečníku je 10 až 20cm.

Játra

Játra jsou největší žlázou v lidském těle. Váží asi 1,5kg, jejich příčný rozměr je asi 25cm. Barva jater je červenohnědá. Jsou uloženy v dutině břišní převážně vpravo pod brániční klenbou, zasahují však i na levou stranu. Horní plocha jater se dotýká bránice. Dolní strana jater je oploštělá a nese otisky sousedních orgánů.

Játra vykonávají také činnost žlázy se zevní sekrecí, neboť v nich vzniká žluč. Nejmenší žlučovody představují štěrbiny mezi jaterními buňkami. Postupně dochází ke spojování těchto drobných vývodů a k utváření dvou hlavních jaterních žlučovodů – pravého a levého, které představují začátek mimojaterních žlučových cest. Po několika centimetrech se spojuje s vývodem ze žlučníku a společně pak tvoří žlučovod, ústící do dvanáctníku.

Žlučník

Žlučník je vlastně výchlipky žlučovodu. Slouží jako skladiště žluči. Není však nezbytným orgánem. Někteří ptáci a savci ( holub, kůň, jelen, krysa ) nemají žlučník, jako nádrž jim slouží široké žlučové cesty. K podobným poměrům dochází i u člověka po operativním odstraněním žlučníku.

Sliznice žlučníku vytváří řasy, které zvyšují vstřebávací schopnost žlučníku a tím schopnost žluč zahušťovat. Zahušťovací schopnost žlučníku má za následek, že se v něm velmi často vytvářejí tzv. žlučníkové kameny.

Slinivka břišní

Slinivka břišní je druhá největší žláza trávicího ústrojí, ústící do dvanáctníku. Je to protáhlá žláza, ležící napříč před páteří ve výší 1. a 2.bederního obratle. Je 14 až 16cm dlouhá, váhy 60 až 90g. Slinivka se skládá z mikroskopicky patrných lalůčků, které jsou od sebe neúplně odděleny vazivem, v němž probíhají cévy a nervy. Hlavní vývodná cesta slinivky břišní ústí do dvanáctníku. Slinivka břišní vylučuje trávicí šťávu, která vzhledem k obsahu enzymů má pro štěpení živin v tenkém střevě nezastupitelnou úlohu. Slinivka břišní rovněž vylučuje inzulín, který snižuje hladinu cukru v krvi. Na druhé straně produkuje rovněž hormon glukagon, který hladinu cukru zvyšuje.