Trávení jednotlivých živin

Cukry, tuky a bílkoviny nemohou být organismem resorbovány přímo, musí nejdříve projít procesem trávení. Základní chemickou reakcí trávení je hydrolýza, což je jednoduchý chemický proces štěpení, závislý na přítomnosti specifických enzymů. Všechny potřebné enzymy jsou obecně proteinové povahy.

Hydrolýza je opakem kondenzace, reakce, jíž škroby, cukry, tuky (triglyceridy) i bílkoviny vznikají.

Trávení cukrů

V lidské potravě jsou nejobvyklejšími cukry sacharóza a laktóza (v mléce), dále škroby a celulóza. Celulózu není lidský organismus schopen trávit, pouze ji mohou mírně naštěpit bakteriální procesy v tlustém střevě.

Trávení cukrů začíná už v ústech, kde slinná alfa amyláza (ptyalin) štěpí škroby na dextriny. Toto štěpení pokračuje ještě při průchodu jícnem a chvíli v žaludku, než se začne secernovat kyselá žaludeční šťáva, jejíž pH slinnou amylázu inaktivuje.

V duodenu, kam se vylučuje vysoce aktivní pankreatická alfa amyláza, se štěpí dextriny na disacharidy, které jsou v tenkém střevě štěpeny specifickými disacharidázami střevní šťávy na monosacharidy (sacharóza je štěpena sacharázou na glukózu a fruktózu, laktóza laktázou na galaktózu a glukózu a maltóza maltázou na dvě glukózy).

Jednoduché cukry mohou být resorbovány do portální krve a dopraveny do jater, odkud se dostávají dále do tkání jako zdroj energie nebo v játrech zůstávají v podobě zásobní látky – glykogenu. Jestliže je příjem cukru nadbytečný, ukládá se ve tkáních v podobě tuku.

Trávení tuků

V lidské potravě se vyskytují především neutrální tuky (triglyceridy – triacylglyceroly), které se skládají z glycerolu a tří mastných kyselin. Kromě toho se s tuky setkáváme také v podobě fosfolipidů, cholesterolu a esterů cholesterolu.

Tuky se začínají štěpit v žaludku žaludeční lipázou, ale tento mechanismus je téměř bez významu. Skutečný začátek trávení tuků je až v duodenu, kde žlučové kyseliny ze žluči emulgují tuky na malé kapénky a tím umožňují pankreatické lipáze působit na větším povrchu a proto účinněji. Vznikají mastné kyseliny a mono- nebo diglyceridy, které se váží na žlučové kyseliny a ty je odnášejí k povrchu enterocytů, kde se tyto vysoce lipofilní látky okamžitě vstřebávají a uvolněné žlučové kyseliny se vracejí zpět do střevního lumen.

 

Trávení bílkovin

Proteiny jsou dlouhé řetězce aminokyselin, spojené peptidickými vazbami. Každý protein má vlastnosti dané aminokyselinami použitými ve svém řetězci.

Trávení proteinů začíná v žaludku denaturací bílkovin HCl a štěpením za přítomnosti enzymu pepsinu. (Pepsin vzniká v žaludku jako neaktivní pepsinogen a je aktivován jednak nízkým pH žaludeční šťávy a jednak už aktivovaným pepsinem.) V žaludku se rozštěpí 10 – 20 % proteinů.

Naštěpené proteiny procházejí do duodena v podobě peptonů a polypeptidů. Trypsin, chymotrypsin a karboxypeptidázy z pankreatické šťávy je dále štěpí na di- a tripeptidy, které v tenkém střevě rozštěpí peptidázy střevní šťávy na částice, které se vstřebají do krve.