Struktura ledvin

Makroskopicky je ledvina členěna na kůru a dřeň. V kůře jsou uloženy glomeruly a proximální a distální tubulus, do dřeně se zanořuje Henleova klička a prochází jí i sběrací kanálek, který odvádí vytvořenou moč do ledvinové pánvičky.

Funkční jednotkou ledviny je nefron. Ledviny mají dva miliony nefronů a každý z nich je sám o sobě schopný vytvářet moč. Nefron se skládá z glomerulu, Bowmanova pouzdra, proximálního tubulu, Henleovy kličky, distálního tubulu a sběracího kanálku. Sběrací kanálek je histologicky část vývodných cest močových, ale funkčně patří k nefronu, proto o něm pojednáme zde.

Glomerulus je tvořen klubíčkem kapilár. Krev do glomerulu přívádí vas afferens (přívodná arterie), která je širší než odvodná céva (vas efferens). Tak je už anatomicky zabezpečeno, aby byl v glomerulu vyšší tlak než v ostatních arteriích. Tento zvýšený tlak umožňuje filtraci krve přes póry glomerulu. Vas efferens se znovu dělí do kapilárního řečiště peritubulárního aparátu a vasa recta, která oplétají Henleovu kličku ve dřeni. Krev v ledvinách prochází dvěma kapilárními řečišti, řazenými sériově za sebou. Mluvíme o portálním oběhu v ledvinách.

Glomerulus je obalen Bowmanovým pouzdrem, tvořeným podocyty – buňkami, které jsou spolu těsně spojeny výrůstky a tvoří ultrafiltr. Mezi dvěma listy Bowmanova pouzdra se ultrafiltruje plazma a odtéká do volně navazujícího proximálního tubulu.

Proximální tubulus je tvořen jednovrstevným epitelem. Odehrává se v něm největší část zpětného vstřebávání.

Henleova klička je útvar tvaru vlásenky, který navazuje na proximální tubulus. Ohýbá se směrem do dřeně (sestupné neboli descendentní raménko) a pak se znovu prudce ohýbá o 180o a mění se v ascendentní raménko, které plynule přechází do distálního tubulu.

Distální tubulus pokračuje směrem k povrchu ledviny a pokračuje jako sběrací kanálek, který se znovu zanořuje do dřeně.