Štítná žláza (Glandula thyreoidea)

By Jana Novotná 0 Comments

Štítná žláza je umístěna na přední straně krku podél hrtanu a trachey. Tvoří ji dva laloky spojené můstkem (isthmem). Štítná žláza produkuje dva hormony (T4 – tyroxin a T3 – trijodtyronin), jejichž sekrece je řízena jednak nabídkou jodu a jednak řídícími hormony z hypothalamu a hypofýzy (thyreotropním hormonem – TRH a thyreoideu stimulujícím hormonem – TSH).

Buňky štítné žlázy vytvářejí folikuly, které jsou vyplněny jimi produkovaným koloidem (zásobní forma hormonu – hormon je vázán na bílkovinu thyreoglobulin). Velikost buněk i folikulů se mění podle funkčního stavu žlázy.

Pro činnost štítné žlázy je nezbytný jod, který je součástí hormonů štítné žlázy thyroxinu a trijodtyroninu (T4 a T3). Jod je aktivně vychytáván z krve ve štítné žláze jodidovou pumpou, je oxidován na molekulární jod a poté je začleněn do organické vazby v molekule tyrosinu. Vzniká tak monojodtyrosin a dijodtyrosin, jejichž kondenzací vzniká T3 a T4. Hotové hormony jsou uskladněny ve vazbě na thyreoglobulin ve folikulu. Podle potřeby jsou T3 a T4 uvolňovány do krve, kde jsou vázány na bílkoviny, a odtud jsou předávány do tkání. Cílovou tkání jsou všechny buňky organismu.

Thyroxin a trijodtyronin

zvyšují bazální metabolismus, tím zvyšují spotřebu kyslíku a výrobu zbytkového tepla ve tkáních (ovlivňují teplotu organismu)
stimulují proteosyntézu a růst
stimulují metabolismus cukrů (využívají cukry jako zdroj energie pro zvýšený metabolismus)
zvyšují mobilizaci a oxidaci tuků (další zdroj energie)
mají vliv na oběhový systém (zvyšují frekvenci srdeční a velikost minutového objemu – zajišťují tak přísun kyslíku na krytí zvýšených metabolických potřeb)
mají vliv na nervový systém a to i intrauterinně (ovlivňují diferenciaci nervové tkáně, ovlivňují rychlost vedení vzruchu)

Poruchy sekrece hormonů štítné žlázy se většinou projeví vznikem strumy (volete). Struma může vzniknout při hypofunkci (pak je velká, měkká a chladná), nebo při hyperfunkci (malá, tvrdá a horká ze zvýšeného prokrvení).

Hyperthyreóza (hyperfunkce štítné žlázy např. Basedowova – Gravesova choroba) -se projevuje nesnášenlivostí tepla, pocením, váhovým úbytkem, průjmy, nervozitou, jemným třesem, svalovou slabostí, vzestupem srdeční frekvence (tachykardií) a exoftalmem (u primárních hyperfunkcí). U mladých nemocných jsou hlavními příznaky nervové, u starších nemocných především příznaky srdeční (fibrilace síní!). Vedoucími symptomy je Basedowova trias: struma, tachykardie a u 30 % pacientů exoftalmus (vystouplé oči).

Hypothyreóza se projevuje odlišným klinickým obrazem v dětství (i intrauterinně) a v dospělosti. V raném dětství (přibližně do půl roku života) vede nedostatek hormonů štítné žlázy ke kretenismu, který se projevuje nevratnými (ireverzibilními) poruchami růstu a intelektu. Příčinou může být nedostatek jodu v potravě nebo nedostatek hormonů štítné žlázy během těhotenství matky. Dříve byl kretenismus častý ve vyšších polohách, protože je tam nedostatek jodu ve vodě. (Endemický kretenismus na Valašsku nebo v Alpách, zvláště pak v Tyrolsku). Dnes je riziko menší, protože se jako prevence jodiduje sůl.

Nedostatek hormonů štítné žlázy vzniklý v dospělosti je většinou způsoben autoimunitními záněty (např. Hashimotova nemoc). Projevuje se slabostí a spavostí, nesnášenlivostí chladu, sníženým metabolismem, otylostí, zácpou, bradykardií (zpomalenou srdeční frekvencí), zpomalenými reflexy i myšlením (otupělostí), suchou kůží a myxedémem (zmnožením mukopolysacharidů v podkoží). Změny na kůži se připomínají pomerančovou kůži.