Stavy spojené se změnou tělesné teploty

Přehřátí organismu (hypertermie)

Je stav, kdy se nemění nastavení termostatu v hypothalamu, ale mechanismy, které zajišťují termoregulaci, nezvládají situaci nebo nefungují. K přehřátí organismu může dojít při velké zátěži organismu cvičením nebo těžkou prací v horkém počasí. Lidé s kardiovaskulárním onemocněním nebo lidé vyššího věku jsou ve větším nebezpečí.

Horečka

Je reakce organismu na změněné nastavení centra pro regulaci teploty v hypothalamu. Vlivem poškození mozku nebo vlivem vnitřních (endogenních) či bakteriálních pyrogenů začne termoregulační centrum rozeznávat normální teplotu jako příliš nízkou a zapojí mechanismy vedoucí ke zvýšení teploty. Pacient cítí chlad a začne se třást (zimnice). Po vyrovnání teplot (skutečné a nastavené v hypothalamu) zimnice přestane a teplota zůstává zvýšena.

Zvýšená teplota má příznivý vliv na imunitní děje: urychluje migraci buněk, zrychluje jejich dělení a tvorbu protilátek. Proto se dnes horečka nepotlačuje, pokud není příliš vysoká, netrvá dlouho a nevyčerpává organismus.

Podchlazení (hypotermie)

Podchlazení nastane, když teplota jádra klesne pod 35oC. Na začátku reaguje tělo na hypotermii snahou zastavit pokles teploty: dojde ke třesu, vazokonstrikci a zrychlení tepové frekvence. Při snížení teploty po 32,2 oC se zpomalí dýchání a objevují se poruchy srdečního rytmu. Kolem 30 oC upadá pacient do bezvědomí. Se snižováním teploty se snižuje bazální metabolismus, při 28 oC je bazální metabolismus přibližně na polovině normální hodnoty.

Řízená hypotermie se využívá v medicíně při operacích srdce a mozku. Podchlazený organismus má snížený bazální metabolismus a tím i sníženou spotřebu kyslíku a nehrozí takové nebezpečí poškození tkání jako při normální teplotě.