Pohlavní systém

Základním úkolem ústrojí pohlavního je tvorba zárodečných buněk, tj. spermií a vajíček. Dalším úkolem je umožnit setkání spermie a vajíčka, tj. oplození vajíčka. Konečně třetím úkolem u savců je vývoj oplozeného vajíčka v plod a jeho porození. Pohlavní orgány vytvářející spermie se podstatně liší od pohlavních orgánů připravujících vajíčka a zajišťujících vývoj oplozeného vajíčka. Dělíme je proto na pohlavní orgány mužské a na pohlavní orgány ženské.

Pohlavní orgány mužské

Mužské pohlavní orgány dělíme:

• zevní
• vnitřní

Zevní pohlavní orgány

K zevním pohlavním orgánům patří:

• pyj
• šourek

Pyj je topořivý kopulační orgán válcovitého tvaru, uložený pod sponou stydkou. Část pyje, která je fixována v okolí stydké spony, se nazývá kořen pyje, má v ochablém stavu stranu přední a stranu zadní, při niž probíhá močová trubice. Konec pyje je kuželovitě rozšířeny v žalud. Při ztopoření pyje se kůže na žaludu napíná a je lesklá, odtud latinský název glans penis.

V ochablém stavu je penis dlouhý 10 až 12 cm. V délce pyje jsou ovšem značné individuální rozdíly ( 6 až 14 cm ). Při ztopoření se délka pyje prodlužuje v průměru až na 15 cm, měřeno od jeho kořene. Obvod ochablého pyje je 8 až 9cm, při ztopoření 10 až 12 cm. Podkladem pyje jsou 3 topořivá tělesa.

Mužská močová trubice je obsažena svou nejdelší části v pyji. Slouží nejen jako vývodná cesta močová, ale svou převážnou částí i jako vývodná cesta pohlavní. Délka této trubice je 20 až 25 cm, při ztopoření pyje se prodlužuje.

Šourek je kožní vak, uložený pod stydkou sponou za kořenem pyje. Kůže šourku je silněji pigmentovaná, pokrytá zvětšenými kožními chlupy. Při chladu se kůže šourku skládá v hojné řasy a zadržuje teplo uvnitř, v horku se kůže vyhlazuje a teplota uvnitř klesá. U malých dětí a u starých a vyčerpaných mužů je kůže šourku hladká. Uvnitř šourku je párová dutina, obsahující varlata a nadvarlata s jejich obaly. Mezi oběma dutinami je vazivová přepážka.

Vnitřní pohlavní orgány K vnitřním pohlavním orgánům mužským řadíme:

• varle
• nadvarle
• chámovod
• váček semenný
• žlázu předstojnou ( prostata )
  

  vnitřní orgány mužské

Varle je vlastní mužská pohlavní žláza vejčitého tvaru. Délka varlete je 4 až 4,5 cm, váha 20 až 30 g. V pozdním věku se váha varlete mírně zmenšuje. Levé varle je o něco těžší a je uloženo zpravidla níže než varle pravé.

Varlata obsahují semenotvorný epitel, v němž složitým pochodem vznikají z mateřských pohlavních buněk zralé mužské pohlavní buňky – spermie. Tvorba spermií se udržuje až do stáří. Kromě mužských pohlavních buněk vzniká ve varleti i hormon testosteron – mužský pohlavní hormon. Tento hormon vyvolává vznik mužských sekundárních pohlavních znaků ( ochlupení aj. ). Kastrace je umělé odstranění pohlavních žláz může. Při chirurgickém odstranění jednoho varlete dojde ke zvětšení varlete druhého.

Nadvarle je kyjovitý orgán, nasedající na zadní okraj varlete. Nadvarle slouží jako shromaždiště spermií, které zde i dozrávají.

Chámovod je 35 až 40 cm dlouhá silnostěnná trubička, která navazuje na nadvarle, prochází tříselním kanálem a dostává se na zadní stranu močového měchýře. Za jeho průběhu v šourku ho můžeme dobře vyhmatat, neboť má charakter drátu.

Semenný váček je párový orgán kyjovitého tvaru. Jeho vývod směřuje ke střední rovině. Váček je dlouhý 4 až 5 cm, poměrně častá je asymetrie obou váčků. Vývod semenného váčku proniká prostatou a vúsťuje do močové trubice. Semenné váčky jsou hmatné při vyšetření per rektum.

Prostata je svalově žlaznatý orgán tvaru komolého kužele. Širší část žlázy je obrácená směrem nahoru a srůstá s močovým měchýřem. Vrchol prostaty je obrácen směrem dolů.

Prostata produkuje látky, které ředí spermie a tím umožňují jejich lepší hybnost.

Pohlavní orgány ženské
Ženské pohlavní orgány, podobně jako mužské, dělíme na :

• zevní
• vnitřní

Zevní pohlavní orgány ženské
Řadíme k nim:

• velké stydké pysky
• malé stydké pysky
• předsíň poševní
• poštěváček
• topořivá tělesa
• žlázy vestibulární

Velké stydké pysky představují párovou podélnou kožní řasu. Délka pysků je asi 8 cm, tloušťka 2 až 3 cm. Její zevní strana má typický charakter kůže. Je však silněji pigmentovaná a od puberty je kryta zvětšenými kožními chlupy, pubes, jejichž barva do značné míry odpovídá barvě vlasů. Od stehna jsou velké stydké pysky odděleny rýhou. Vnitřní strana velkých stydkých pysků je kryta rovněž kůží, která má spíše charakter sliznice. Je narůžovělá, lesklá, bez kožních chlupů.

Podkladem velkých pysků je tuková tkáň, která nevymizí ani při hladovění. Venušin pahorek je trojhranná vyvýšenina při předním okraji pysků. Je uložena nad sponou stydkou. Jejím podkladem je silný tukový polštář ( o výšce 2 až 8 cm ).

Malé stydké pysky představují opět párovou kožní řasu, podélně orientovanou, umístěnou mezi velkými stydkými pysky. Svou zevní stranou na ně přímo naléhají, vnitřní okraj ohraničuje poševní předsíň. Jsou zpravidla 3 až 4 cm dlouhé a 4 až 5 mm tlusté. Na povrchu jsou kryté kůží, která má opět slizniční charakter.

Podkladem malých stydkých pysků je vazivová tkáň s hojnými žilními pleteněmi. V podkožním vazivu je bohatá senzitivní inervace, takže malé stydké pysky jsou velmi citlivé.

V konfiguraci malých stydkých pysků jsou značné individuální rozdíly. Obvykle nepřesahují okraje velkých stydkých pysků, takže nejsou při uzavřené stydké štěrbině patrné. Poměrně často jsou však více nebo méně zvětšené, takže jejich okraj je viditelný i při uzavřené stydké štěrbině. U Hotentotů vytvářejí malé stydké pysky dlouhé laloky, sahající až na stehna, tzv. hotentotské zástěrky.

Ve vazivu malých stydkých pysků jsou hojné mazové žlázy. Jejich sekret společně s odloupaným epitelem vytvářejí bělavý maz.

Předsíň poševní je štěrbina ve střední rovině mezi malými stydkými pysky. Pod vyústěním močové trubice v přední části, je ve středu umístěn poševní vchod. Před první souloží je tento otvor více nebo méně uzavřen panenskou blanou ( hymen ).

Panenská blána představuje slizniční zdvojení. Většinou je rozmanitě proděravělá, takže je možno rozlišit různé typy hymenu: nejčastěji je kruhovitý centrální otvor nebo je otvor ohraničen poloměsíčitě. Dále se můžeme setkat s řadou malých otvůrků nebo podélné přepažení vhodu. Vzácně je hymen zcela uzavřen. Při první menstruaci nemůže krev odtékat, takže je třeba vytvořit otvor umělý. Při souloži zpravidla dochází k roztržení panenské blány, což označujeme jako deflorace. Okraje panenské blány jsou pak nepravidelné. Po porodu hymen téměř zaniká. Krevní zásobení panenské blány je poměrně malé, takže při jejím protržení dochází zpravidla jen k malému krvácení. Po stranách poševního vhodu jsou uloženy drobné žlázky, které stále poševní předsíň zvlhčují.

Vnitřní pohlavní orgány ženské

V nitřní pohlavní orgány ženské jsou uloženy v malé pánvi. Patří k nim:

• vaječník
• vejcovod
• děloha

Vaječník představuje vlastní ženskou pohlavní žlázu s dvojí funkcí: tvorbou zárodečných buněk a činností hormonální.

Vaječník je orgán vejčitého tvaru, který má u pohlavně dospělých žen rozměr asi švestky ( 4x2x1 cm ) a váhu mezi 7 až 14 g. Velikost, povrch i tvar vaječníku jsou závislé na věku a funkčním stavu. V mládí je povrch vaječníku hladký. S růstem zárodečným buněk se stává na povrchu hrbolatý a vaječník se zvětšuje. Největší velikosti dosahuje mezi 20. až 30. rokem, pak se postupně zmenšuje. Po klimakteriu se jeho povrch opět vyhlazuje. Na pohmat je vaječník tuhý a citlivý. Jeho barva je šedorůžová, za menstruace nafialovělá.

Vejcovod je párová, 10 až 15 cm dlouhá a asi 5 mm široká štíhlá trubice, sloužící k převodu vajíčka do dělohy.

Dostane-li se vajíčko do průchodného vejcovodu, je posouváno směrem k děloze. Výživné látky dodává vajíčku sekret vejcovodu. Cesta vajíčka do dělohy trvá 3 až 5 dnů.

Semeno vystříknuté při souloži se dostává do zadní poševní klenby. Spermie pak pronikají hlenovou zátkou děložního hrdla. Cesta do vejcovodu se odhaduje na 2 hodiny.

Děloha je dutý svalnatý orgán, který slouží vývoji oplozeného vajíčka až do porodu. Má podobu oploštělé hrušky délky 7 až 9 cm. Po porodech zůstává děloha o něco větší. Váha dělohy obnáší za klidových podmínek 40 až 50 g. Za těhotenství se zvyšuje až na 1000 g.

Uvnitř dělohy je štěrbinovitý prostor nevhodně nazývaný dutina děložní. Nejde však o žádnou dutinu, neboť obě stěny dělohy na sebe těsně naléhají. Děložní štěrbina má tvar trojúhelníku, do jehož dvou rohů ústí vejcovody, třetí vrchol je obrácen směrem dolů k děložnímu hrdlu.

Pochva obstarává spojení mezi zevními a vnitřními pohlavními orgány ženy. Je to předozadně oploštělý trubicový orgán, který slouží jednak jako orgán kopulační, jednak jako odvodná cesta pohlavní. Poševní vchod se otvírá do poševní předsíně.

Délka pochvy je 8 až 10 cm, přední stěna pochvy je asi o 2 cm kratší nežli stěna zadní.