Odstávající boltce, odstáté uši

Pokud se rozhlédneme po svém okolí, nebo jen zapátráme v paměti, určitě se rozpomeneme na někoho, kdo měl nebo má odstávající uši. Většinou byl takový člověk vystaven posměchu okolí. Buď si na odstáté boltce zvykl nebo se svěřil do péče plastických chirurgů a nechal si svoje ouška odoperovat.

Příčina

Během embryonálního vývoje vzniká ucho ze 6 hrbolků, které začínají postupně splývat kolem 38.dne těhotenství a do konce 50.dne těhotenství vzniká tzv. primitivní ucho. Kdykoliv v dalším nitroděložním vývoji, pokud je ucho dobře vytvořeno ze všech 6 hrbolků, může dojít k jeho deformaci a k manifestaci onemocnění. U odstálých boltců můžeme vidět následující vlastnosti: chybí ušní záhyb za zvukovodem ( antihelix ), vymizelý záhyb nad zvukovodem tzv. tupý scaphoconchální úhel, zvětšená vzdálenost okraje ucha od hlavy a podoba ucha s trychtýřem.

Do 3.let věku vyroste ucho na 85% velikosti v dospělosti a po 10.roku už jsou přírůstky jen minimální. Spíše se uši prodlužují do délky, než aby se měnila jejich vzdálenost od hlavy. Vzhledem k těmto skutečnostem se operace odstálých boltců může provádět u dětí od 5 let věku. S výhodou je, když dítě snese lokální umrtvení, aby nemuselo podstoupit celkovou narkózu. Z naší zkušenosti proto můžeme doporučit výkon u dětí kolem 9.roku věku. Na druhé straně musí být operace provedena do 10.roku věku dítěte z důvodu hrazení výkonu pojišťovnou. Velkou psychickou váhu má rovněž vlastní rozhodnutí dítěte, že chce operaci podstoupit. To je většinou motivováno posměchem okolí na úkor jeho odstávajících boltců.

Mám odstálé boltce?

Co je vlastně odstávající ucho? Je těžké určit, že tento boltec je již odstávající a jiný není, přestože si jeho “majitel” myslí pravý opak. Stejně tak jako i při hodnocení ostatních tělesných vnad, i u ucha platí, že nejde jednoznačně stanovit co je ještě v normě. I když se někteří autoři pokoušeli dát jasná pravidla ( např. “boltec odstávající méně než 2 cm ve středové rovině ucha – měřeno od povrchu helixu k mastoideálnímu výběžku – je neodstávající” ), nebyly všeobecně přijata, jelikož existuje nepřeberné množství různých tvarů a odchylek, že nelze vytvořit jedno kritérium na hodnocení odstávajících uší. Z podobného důvodu neexistuje ani přesná statistika o výskytu této odchylky od normy.

Historie léčby odstálých boltců

Pro korekci odstálých boltců vzniklo mnoho různých technik. Původně byl výkon prováděn jako pouhé odstranění části kůže ze zadní ušní rýhy, což mělo za následek přiblížení ucha k hlavě, ale rovněž zánik části prostoru za uchem a rovněž nebyl řešen vlastní tvar ušní chrupavky. Aby bylo dosaženo lepšího výsledku, musela být tvarována právě ušní chrupavka, a tak se začaly vyvíjet metody, které chrupavku tvarují. Změna vzhledu může být dosažena stehem naloženým na chrupavku nebo třeba částečným odstraněním nadbytečné chrupavky. Pokud je třeba chrupavku natvarovat, doporučuje se tzv. nařezání a následná modelace pomocí vypodložení. I přes dlouhou dobu vývoje různých technik, nelze říci, že v současné době existuje jediná a ta správná metoda, po které je dosaženo pro každé ucho ten správný výsledek.

Kdy není vhodné operovat

Není vhodné operovat děti mladší 5 let a to z důvodu růstu ucha. Dítě musí být dostatečně psychicky vyzrálé na to, aby bylo schopné tolerovat pooperační převazy a pooperační péči o ránu. Ideální je vlastní motivace dítěte. Pokud je dítě donuceno jít na operaci svým okolím ( rodič vyžadující operaci apod. ), musíme počítat s určitým odporem k vlastnímu výkonu a nevolí se podrobit.

Léčba

Historicky byla léčba odstálých boltců vždy chirurgická. V poslední době se objevují studie, které naznačují eventuální možnost ovlivnění tvaru ucha ihned po narození dítěte. Někteří autoři považují určité procento odstálých boltců za získané a proto doporučují si dávat pozor, v jaké poloze vaše dítě spí, aby nedocházelo k přehnutí ucha dopředu během spánku a následnému zafixování v této poloze. Při takto vzniklé deformaci by mělo pomoci přichycení boltce k hlavě pomocí náplasti. Přesto zůstává chirurgická metoda dominantní a v zásadě jedinou skutečně úspěšnou technikou.

Jak jsme uvedli výše, během minulého století vzniklo mnoho technik určených ke korekci odstálých boltců, přesto se žádná z nich nestala tou jedinou správnou. V zásadě rozlišujeme následující operační přístupy.

• Vyříznutí kůže ze zadní strany ucha.
• Nařezání chrupavky boltce a její následné modelování do požadovaného tvaru.
• Naložení stehů do chrupavky boltce bez nařezání za účelem tvarování chrupavky.
• Naložení stehů mezi boltcem a hlavou, protažených v podkoží, které drží boltec ve správné poloze.
• Vybroušení chrupavky boltce na tenkou lamelu, která je posléze formována do požadovaného tvaru.

Všeobecně platí, že operace by měla být provedena ze zadního přístupu. To znamená, že na přední ploše ucha by neměla být žádná jizva. Historicky byly používány techniky i s přístupem předním, ale od nich se již ustupuje.

Po operaci je nutné uši chránit před možným poškozením, před infekcí a je potřeba je zafixovat v dobrém postavení. K tomu slouží turban vyrobený z obvazů, který pacient nosí cca 10 dnů dle zvyklosti pracoviště.

Pooperační péče

Jak je uvedeno výše, pacient nosí po určitou dobu ochranný turban. Po odstranění turbanu je nutné i nadále uši chránit. Po dobu 1 měsíce doporučujeme nosit jako ochranu šátek nebo lyžařskou čelenku jak během dne, tak i v noci. Následně je vhodné pokračovat v nošení čelenky na noc ještě během 2 dalších měsíců, kdy je největší riziko špatného přilehnutí ucha při spánku. Je třeba se vyvarovat kontaktních sportů, při kterých by mohlo dojít k poškození ucha. Dále je nutné se vyhýbat mrazivému počasí. Uši po operaci nejsou dostatečně citlivé a pacienti nejsou schopni rozeznat jejich prochlazení. Hrozí dokonce omrznutí.

Komplikace

Nejčastější “komplikací” je nespokojený pacient, který měl před výkonem jinou představu o vzhledu svých uší. Částečně tomu lze předejít dokonalým předoperační pohovorem, při kterém je pacient poučen o možnostech plastické chirurgie.

Při dobře provedeném výkonu se jen zřídka setkáváme s opětovným odstáváním boltců. To se většinou začíná projevovat za 6 měsíců od operace. Opačným efektem je překorigování boltců, kdy vzniká dojem tzv. přišpendlených uší. Jinou pooperační deformitou je tzv. telefonní ucho, u kterého je horní a spodní část více odstátá než střední etáže ucha. Známe také tzv. reverzní telefonní ucho, kde je odstávající právě střední ušní etáž.

Další komplikace souvisí s vlastní operací a zahrnují krvácení, infekci a zejména špatné hojení se vznikem keloidní jizvy. Ty mohou – neléčené – dosahovat extrémních velikostí. Korekce se provádí jejich vyříznutím nebo pomocí kožních transplantátů. Vážnější je infekce, která zničí chrupavčitý základ ucha. Začíná začervenáním, otokem a bolestí.

autor: MUDr. Ivan Justan
recenze: Doc.MUDr. Jiří Samohýl, CSc.