Nervová soustava

By Jana Novotná 0 Comments

Mozek je těleso tvaru vejčitého. Průměrná váha mozku u muže je 1375 g, u ženy 1245 g. Neznamená to však, že by žena měla menší duševní schopnosti. Přepočteno na průměrnou tělesnou váhu má žena naopak mozek relativně o něco větší než muž. Váha mozku se zvětšuje od narození asi do konce 20. roku života. Od 50. roku jeho váha opět klesá. Bílá hmota činí váhově asi 60%, hmota šedá 40%.

mozek z boku

mozek zepředu

Rozdělení mozku

Zadní mozek – prodloužená mícha, most, mozeček
Střední mozek
Mezimozek – hypothalamus, thalamencephalon
Koncový mozek – je tvořen 2 polokoulemi. Povrch mozku je rozbrázděn poměrně hlubokými rýhami, které od sebe oddělují mozkové závity. Tyto rýhy a závity se na lidském mozku začínají objevovat asi až od poloviny nitroděložního vývoje.

Mok mozkomíšní

hydrocephalus – rozšířené mozkové komory u dítěte

pohled na mozkové komory

Komory mozkové vyplňuje čirá kapalina, mok mozkomíšní. Z postranních komor se dostává do komory III a odtud do komory IV. Ucpání zúžených cest může vést ke hromadění moku v komorách a jejich rozšíření ( hydrocephalus ).

Mok mozkomíšní mozek nadlehčuje a chrání před působením nárazů. Množství moku je 100 až 150 cm3.

Obaly centrálního nervstva

Tvrdá plena mozková
Pavučnice mozková
Omozečnice

pohled na mozkové vrstvení

Mícha

Mícha hřbetní je provazcovitý, oploštělý útvar délky 40 až 50 cm. U novorozence je dlouhá asi 14 cm. Její váha se pohybuje kolem 30 g. Horním směrem plynule pokračuje jako prodloužená mícha.

vztah míchy k páteřnímu kanálu

řez míchou

Ze hřbetní míchy vybíhají párové míšní provazce, míšní nervy ( soubory nervových vláken ), které utvářejí nervy těla.

Periferní nervy

Periferní nervový systém představuje v podstatě vodivý aparát mimo mozek a míchu. Podobně jako cévy probíhají i nervy na ohybových stranách kloubů, kde jsou více chráněny. Nervová vlákna mají zvlněný průběh, což je jakási rezerva při různých pohybech, zvláště končetin.

nervy horní končetiny

nervy dolní končetiny

Autonomní nervový systém

Stálou činnost vnitřních orgánů, které nepodléhají naší vůli, řídí tzv. autonomní nervový systém. Tento výraz naznačuje, že proti systému mozkomíšnímu má určitou funkční samostatnost, ovšem relativní. K autonomním nervům patří vlákna, jdoucí ke žlázám, hladké svalovině útrob a myokardu.

Podle anatomického hlediska dělíme autonomní nervový systém na dvě skupiny: