Nadledviny – dřeň nadledvin

jsou párové vnitřně sekretorické žlázy, uložené nad horním pólem ledvin. Každá z těchto žláz je rozdělena na dvě funkčně samostatné žlázy: dřeň nadledvin a kůru nadledvin.

Dřeň nadledvin

Ve dřeni nadledvin jsou syntetizovány katecholaminy (deriváty aminokyseliny tyrosinu), adrenalin (epinefrin) a noradrenalin (norepinefrin). V menším, avšak pro život zcela dostačujícím množství jsou tyto katecholaminy produkovány v sympatických gangliích a v mozku, takže dřeň nadledvin není pro život zcela nezbytná.

Řízení sekrece adrenalinu a noradrenalinu.

Sekrece je ovlivňována pregangliovými vlákny sympatiku, které dřeň inervují. Tuto sekreci posiluje mnoho podnětů – v podstatě jakákoli zátěž (stres): cvičení, hypoglykémie, trauma. Adrenalin a noradrenalin se tak počítají mezi stresové hormony (jejich hladina se při stresu výrazně zvyšuje).

Účinky adrenalinu jsou zprostředkované receptory, které jsou umístěné na povrchu buněk. Receptorů je více typů, každý typ je vyjádřen v jiné tkáni a tak má adrenalin v různých tkáních různé účinky. Zjednodušeně můžeme říci, že alfa receptory mají spíše stimulující (např. vasokonstrikční) účinek, zatímco beta receptory inhibující účinky (např. inhibují tonus ve svalovině bronchů a tak způsobují bronchodilataci).

Adrenalin působí

• na myokard: pozitivně inotropně, chronotropně, dromotropně a bathmotropně
• na cirkulaci – po malé dávce se dilatují cévy kosterních svalů a mozku, zvyšuje se srdeční výdej a stoupá systolický tlak, větší dávka vyvolá vazokonstrikci v kožní a útrobní oblasti
• na bronchy: bronchodilatace
• na metabolismus: aktivuje glykogenolýzu, zvyšuje utilizaci kyseliny mléčné
• snižuje sekreci a motilitu trávicího traktu