Metabolické funkce jater

Játra mají velice aktivní metabolismus, jsou metabolicky nejaktivnější tkání v těle.

a) Metabolismus cukrů: Játra udržují v rovnováze glykémii organismu, fungují jako glukózový pufr. Při zvýšené glykémii se glukóza vychytává v játrech a přeměňuje se  na jaterní glykogen (zásobní forma glukózy pro udržování glykémie), při nedostatku glukózy v krvi dochází k odbourávání jaterního glykogenu (glykogenolýza) a uvolňování glukózy do krve. Játra jsou současně hlavním orgánem glukoneogeneze (tvorba glukózy z jiných zdrojů: např. laktátu, aminokyselin a glycerol-3-fosfátu).

Koncentrace glukózy ve vena portae kolísá od 0 do 27,8 mmol/l, ve vena hepatica se udržuje na hodnotách 2,28 –5,27mmol/l.

(Ve svalech existuje svalový glykogen, který se sice chemicky neliší od jaterního, nemůže však vznikat z necukerných složek, a hlavně se z něj nemůže uvolňovat glukóza do krve. Je to pouze zásobní zdroj energie pro svaly.)

b) Metabolismus tuků: Tukový metabolismus probíhá v celém těle, ale v játrech daleko intenzivněji. Je zde vysoká intenzita beta oxidace mastných kyselin (k získání energie pro glukoneogenezu), vzniká zde většina fosfolipidů (k zabudování do buněčných membrán a intracelulárních struktur). Játra jsou místem biosyntézy cholesterolu. Kromě toho se v játrech mohou tuky přeměňovat na cukry a zvyšovat tak zásobu glykogenu, nebo při nadbytku glykogenu se mohou aminokyseliny i glukóza přeměňovat na tuky a ukládat ve tkáních. V játrech se vychytávají i tvoří plazmatické lipoproteiny (odbourávají se zbytky chylomiker nebo VLDL (very low density lipoproteins), vychytávají LDL a tvoří HDL a VLDL.

c) Metabolismus proteinů: Metabolismus (zvláště anabolismus) proteinů v podstatě neprobíhá v jiné tkáni než v jaterní. Vznikají zde bílkoviny účastnící se kaskády krevního srážení, všechny plazmatické bílkoviny (albuminy, globuliny a fibrinogen) a mohou zde transaminacemi vznikat různé aminokyseliny. Kromě toho se mohou v době hladovění přeměňovat proteiny na glukózu, nebo v nadbytku na tuk.

Játra regulují poměr zásob cukrů, tuků a bílkovin a podle zásob cukrů, které hrají určující roli, regulují metabolismus ostatních živin.

d) Metabolismus steroidů: V játrech vzniká většina cholesterolu, jenž je substrátem pro tvorbu steroidních hormonů. Steroidní hormony se zde také inaktivují, proto se často při selhávání jater objevuje např. sekundární hyperaldosteronismus.