Krevní skupiny

Krevní skupiny byly dlouho studovány a definitivně byly určeny až na začátku tohoto století. Jedním ze dvou objevitelů krevních skupin u člověka byl prof. Jan Jánský, pražský psychiatr, druhým vídeňský lékař Landsteiner. Rozlišujeme čtyři krevní skupiny 0, A, B, AB. Tyto skupiny rozlišujeme podle dvou vlastností – podle antigenu na erytrocytech a podle protilátek v plazmě.

Skupina O nemá žádné antigeny na erytrocytech a protilátky v plazmě jsou anti A (a) a antiB (b). Je to druhá nejčetnější skupina ve střední Evropě, tvoří 40% všech krevních skupin středoevropské populace.

Skupina A má genotyp AA nebo AO, má antigen A a protilátku antiB (b). Je to nejčetnější středoevropská skupina (43%).

Skupina B má genotyp BB a BO, antigen na erytrocytech je B, protilátky v plazmě jsou antiA (a), její četnost ve střední Evropě je 12%.

Skupina AB pak má antigeny na erytrocytech A a B, protilátky v plazmě nemá žádné a četnost ve střední Evropě je nejmenší, tzn. 5%.

Z toho tedy vyplývá, že jméno krevní skupiny je určováno antigeny A a B, což jsou aglutinogeny, které jsou chemicky tvořeny glykoproteiny a jsou obsaženy v erytrocytární membráně. Protilátky se vytvářejí až v průběhu života a to až po jednom roce a to proti těm antigenům, které neobsahují vlastní červené krvinky. Důležité je, že znaky krevních skupin A a B jsou dominantně dědičné a může se proto podle krevních skupin určovat i genetický kód, původ a samozřejmě otcovství.

Určování krevních skupin se děje kombinací erytrocytů a antisér a aglutinací, kdy se mísí krevní serum s antisérem a podle toho se pak určuje krevní skupina.