Krevní plazma

Krev obsahuje organické i anorganické součásti. Z organických součástí jsou to především bílkoviny krevní plazmy, jejichž celkový objem tvoří 7 až 8% celkového objemu krve. Z anorganických součástí jsou to různé ionty, zejména sodík, draslík, chlór a dále uhličitan sodný – Na2CO3+ tvoří 1% všech látek v plazmě. Obsah ostatních organických látek je rovněž stálý, nejdůležitější je stálá hladina vápníku, významného iontu pro mnoho pochodů v organizmu. Krevní plazma je tekutou složkou krve a je složena z vody, která tvoří 90% krevní plazmy. Voda je buď vázána na bílkoviny a nebo je volná a slouží jako rozpustné medium pro další látky. V krvi kolují další nezbytné ionty důležité pro metabolizmus, především vápník a hořčík, z anorganických látek kromě chloridů a bikarbonátů ještě fosfáty a sulfáty. Z neelektrolytů je kromě bílkovin důležitý obsah glukózy (3.3 – 5.5 mmol/l). Hladina glukózy v krvi má stálou hodnotu a nazývá se glykémie. Glykémie je udržována účinkem dvou hormonů z Langerhansových ostrůvků v pankreatu a to insulinem, který zvyšuje přijímání glukózy do buněk a glukagonem, který snižuje přijímání glukózy do buněk. Jestliže je příliš vysoká hladina glykémie, cukr se ukládá v játrech ve formě jaterního glykogenu a ve svalech ve formě glykogenu svalového. Z organických látek kromě glukózy je významná močovina, která koluje v krvi a odvádí se do jater a ledvin, kde je zpracována a vylučována.

Bílkoviny krevní plazmy tvoří především tři látky . Albuminy 48 g/l, globulinů 28 g/l a fibrinogen 3 g/l. Každá z těchto tří látek má svojí specifickou funkci:

Albuniny mají nejmenší molekulární hmotnost a dobře váží vodu. Udržují koncentraci plazmatické vody a podílejí se na onkotickém tlaku, což je osmotický tlak bílkovin. Tvoří se především v játrech. Když se ztrácejí dochází ke ztrátám vody z cév a vznikají otoky ve tkáních. To je především patrné u hladovění, jsou to typická nafouklá bříška u dětí s podvýživou, zejména v afrických, asijských a jihoamerických zemích. Albuminy jsou přenašeči některých enzymů, dále hormonů, na albuminovou frakci se váží pohlavní hormony a hormony štítné žlázy. Bílkoviný krevní plazmy můžeme rozdělit elektroforeticky nebo ultraelektroforeticky. Jsou to metody, kdy elektricky nabité částice putují v poli stejsmosměrného elektrického proudu. Imunoelektroforéza využívá imunitních reakcí. Za normálních podmínek se v játrech vytvoří 17 g albuminů za den.

Další elektroforetickou složkou jsou globuliny. Můžeme je rozdělit na a, b a g, přičemž frakce a se dělí ještě na frakci a1 a a2. Globuliny mají dvojnásobnou molekulární hmotnost než albuminy(15000). Jsou významné pro obranu organizmu, zvláště g- globuliny, které se tvoří v lymfatických uzlinách z B-buněk. Vytváří tzv. imunoglobuliny, což jsou globuliny důležité pro imunitu. Globuliny na sebe rovněž váží některé enzymy a hormony (např. hormony štítné žlázy jako je tyreoglobulin). Denně se vytvoří asi 5 g globulinů. a1 globuliny jsou důležité pro transport tuků, a2 globuliny váží měď a hemoglobin. ß globuliny mají význam pro transport železa a tuků, zejména cholesterolu; gama globuliny mají význam pro obranu organismu

( viz kapitola imunita).