Kožní žlázy

Ke kožním žlázám patří i mléčné žlázy,jež u ženy po dosažení pohlavní zralosti se zvětšují v prsy (mammae). U mužů zůstávají základy mléčných žláz v pubertě beze změn. Žlázová hmota ženského prsu se skládá z 15 až 20 žlázových lalůčků, obklopených tukovým vazivem a spodinou se opírajících o velký prsní sval. Po dosažení pohlavní dospělosti prochází mléčná žláza cyklickými změnami, jež jsou podmíněny pohlavními hormony. Zatímco estrogeny stimulují růst mléčné žlázy tuboalveolárního charakteru především v oblasti tkáně vývodů, pak progesteron podmiňuje rozvoj lobuloalveolárního systému. Současně se hmotnost prsu zvětšuje ze 150-200 g na 400-900g. Produkci mléka v mléčné žláze, které předchází několik dnů trvající sekrece kolostra, podmiňuje prolaktin produkovaný z předního laloku hypofýzy. Vlastní vypuzování mléka ze žláznaté části do vývodů, jež ústí na prsní bradavce, obklopené pigmentovaným dvorcem, je podmíněno stahem myoepiteliálních buněk. Jejich stah je vyvolán reflexně při dráždění prsních bradavek sáním, ale významně mu napomáhá i sekrece oxytocinu, (hormonu zadního laloku hypofýzy – neurohypofýzy).

Mateřské mléko (lac) je tvořeno na vrcholu laktace v množství 700-900 ml za den. Jeho složení, v porovnání s mlékem kravským obsahuje až 3krát méně bílkovin a solí, včetně vápníku, zatímco obsah tuků je téměř shodný a obsah mléčného cukru (laktózy) je vyšší. Proto přes všechny úpravy kravského mléka (jeho humanizace) je mateřské mléko zcela optimální svým složením a současně kojení vytváří ničím nezastupitelný vývoj vztahu mezi matkou a dítětem (kojencem).