Kostní systém

Kost představuje ve svém celku živou tkáň, která u obratlovců slouží jednak jako vnitřní opora těla, jednak chrání měkké části těla, jako např. mozek. Této funkci se přizpůsobil během vývoje tvar kostí. Vývoj kostí však probíhá i nadále.

Lebka a páteř

Kosti lebky můžeme rozdělit do 2 skupin. Jedna ohraničuje dutinu lební a tvoří tak pouzdro především pro mozek, ale také pro některé smyslové orgány ( oko, ucho ). Druhá skupina kostí podklad pro obličejovou část lebky a je seskupena kolem počáteční části trávicí trubice.

Kosti mozkové části lebky jsou:

• kost týlní
• kost klínová
• kosti spánkové
• kost čelní
• kosti temenní
• kost čichová ( částečně )

Kosti obličejové části lebky jsou:

• částečně kost čichová
• horní čelist
• kosti nosní
• kosti slzní
• kost radličná
• kosti patrové
• dolní skořepy nosní
• kosti lícní
• dolní čelist
• jazylka

Páteř řadíme k tzv. osové kostře těla, kam dále patří kost hrudní a žebra.
Páteř je tvořena 33 až 34 obratli. Rozlišujeme obratle:

• krční ( C1-C7 )
• hrudní ( Th1-Th12 )
• bederní ( L1-L5 )
• křížové ( S1-S5 )
• kostrční ( Co1-Co4 nebo Co5)

Zatím co obratle krční, hrudní a bederní si i v dospělosti zachovávají samostatnost, srůstají obratle křížové v kost křížovou a obratle kostrční v kost kostrční.

obratle

Na obratlech s výjimkou 1.krčního ( tzv. atlasu ) můžeme rozlišit tyto části: tělo, obratlový oblouk a sedm výběžků. Ten největší výběžek – výběžek trnový je hmatný, když přejíždíme prstem nad páteří. Nejvýraznější je trnový výběžek u 7.krčního obratle, kde krční páteř přechází v hrudní.

 

Kost křížová

Křížová kost vzniká srůstem křížových obratlů. Z 5 křížových obratlů je složena jen asi v 50% případů. Se vzpřímením postavy člověka se zvýšil i význam křížové kosti, která představuje nosník celé horní části těla. Projevuje se zde proto tendence k zesílení nosníku tím, že poslední bederní obratel s křížovou kostí buď úplně nebo částečně srůstá. Na druhou stranu občas můžeme vidět i oddělení 1.křížového obratle od srostlé křížové kosti.

Kost kostrční

Kostrční kost vzniká srůstem 4 až 5 kostrčních obratlů. Je pozůstatkem kostěného podkladu ocasu nižších primátů.

Kost hrudní

Je to typická protáhlá plochá kost. Protože je kost hrudní vzhledem ke svému povrchovému uložení velmi dobře přístupná, může být zdrojem červené kostní dřeně, tzv. sternální punkce.

Žebra

Člověk má 12 párů žeber. Dělíme je na 7 párů pravých žeber, která se prostřednictvím své žeberní chrupavky přímo spojují s kostí hrudní. Další 3 páry žeber se připojují svými chrupavkami na chrupavky žeber předchozích, proto je označujeme jako žebra nepravá a jsou podkladem žeberního oblouku. Poslední 2 páry žeber představují žebra volná, která se s ostatními žebry nespojují. Počet žeber se liší. Může být zvýšen na 13 ( častěji u mužů ) nebo snížen na 11 ( častěji u žen ).

Kostra horní končetiny

Kostra horní končetiny se skládá z kostí :

• pletence hrudního
  • lopatka
  • klíček
• kostí volné končetiny
  • kost pažní
  • vřetenní
  • loketní
  • kosti ruky

Kostra dolní končetiny

Kostra dolní končetiny se skládá z kostí :

 

• pletence pánevního
  • kost pánevní
• kostí volné končetiny
  • kost stehenní
  • čéška
  • kost holenní
  • kost lýtková
  • kosti nohy

Kost pánevní je u dospělého jedince jednotná. Během vývoje vzniká srůstem 3 kostí, a to kosti kyčelní, kosti sedací a kosti stydké. Ke srůstu dochází v místě kloubní jamky. Za vývoje je v tomto místě mezi kostmi chrupavka, která má podobu Y. Rozšířená část kosti kyčelní představuje jakousi lopatku nebo lopatu.