IV. díl – Zhoubný nádor u žen v České republice

IV. díl – Zhoubný nádor u žen v České republice

Tento článek se komplexně zabývá výskytem, rizikovými faktory, prevencí, přesnou diagnostikou a všemi možnostmi léčby zhoubného nádoru prsu u žen. Text přepisujem s laskavým svolením autorů. Další zajímavé onkologické texty najdete na www.linkos.cz. Text je rozdělen do jednotlivých tématických celků.
IV.díl – diagnostika zhoubného nádoru prsu

 

Jak se stanovuje zhoubný nádor prsu?

Pokud si žena najde bulku v prsu nebo jiný neobvyklý nález (vtažení kůže…) je nutné provést vyšetření, která pomohou objasnit, zda se jedná o zhoubný nádor prsu či nikoliv. Tato vyšetření zahrnují mamografii, ultrazvuk prsů, popřípadě magnetickou rezonanci a klinické vyšetření lékařem.

Klinické vyšetření prsů

Lékař si nejdříve všímá jakékoliv změny ve tvaru nebo velikosti prsů nebo bradavek a pak jemně prsy prohmatá, stejně jako oblast v podpaždí. Je to dobrá příležitost, kdy se žena může naučit, jak si sama prsy vyšetřovat. Klinické vyšetření prsů je i součástí pravidelného gynekologického vyšetření.

Mamografie

Mamografie je rentgen prsů. Používá se k nalezení zhoubného nádoru prsu u žen, které již mají příznaky nemoci. Na druhé straně se může používat pro vyhledání zhoubného nádoru prsu u žen, které dosud neměly žádné problémy.

Při vyšetření jsou prsy na pár sekund sevřeny mezi dvě desky a zrentgenují se. Používá se přitom velice nízká dávka záření, takže se není potřeba tohoto vyšetření obávat.Vyšetření nijak nezvyšuje riziko onemocnění zhoubným nádorem prsu. Pro dokreslení je dobré uvést, že pokud je žena se zhoubným nádorem prsu léčena ozařováním, dostane několik tisíc jednotek záření Pokud žena začne s pravidelným vyšetřováním pomocí mamografií ve svých 40 letech a pokračuje až do věku 90-ti let, dostane pouhých 10 jednotek záření.

Mamografie samotná může pouze vyslovit podezření na zhoubný nádor prsu. Diagnózu s konečnou platností potvrdí až odběr drobného vzorku tkáně (biopsie) a jeho následné histologické vyšetření.

Ultrazvuk

Ultrazvuk využívá k vytvoření obrazu vyšetřovaného orgánu ultrazvukové vlny. Při vyšetření prsou je vysílá sonda přiložená na kůži prsu. Ultrazvukové vlny se odráží od tkání prsu zpět do sondy a tvoří tak ultrazvukový obraz. Zhoubný nádor odráží ultrazvukové vlny jinak než zdravá tkáň. Ultrazvuk se využívá hlavně k vyšetření prsou mladých žen, které nelze dobře vyšetřit mamografií. Je ideální metodou na rozlišení cyst (dutiny vyplněné tekutinou) a nezatěžuje organizmus rentgenovým zářením.

Magnetická rezonance

Magnetická rezonance využívá k vytvoření obrazu orgánů magnetické pole. Vytvoří ho silný magnet, který se točí kolem vyšetřované pacientky. V diagnostice zhoubného nádoru prsu má magnetická rezonance své pevné postavení. Využívá se hlavně u mladých žen (20-30 let) u kterých má vyšetření pomocí mamografie malou výpovědní hodnotu. Podobně jako ultrazvuk nezatěžuje ženu rentgenovým zářením. Nevýhodou je delší doba vyšetření.

Scintigrafie skeletu

K stanovení rozsahu onemocnění při zjištění zhoubného nádoru prsu se využívá i scintigrafie skeletu (kostí). Vyšetření využívá k zobrazení kostí radioizotop technecia. Ten vysílá záření, které se dá snímat speciální gamakamerou. Radioizotop se podává pacientce do krevního oběhu, odkud se přednostně vychytává v kostech, a to hlavně v místech, kde je vyšší metabolizmus. To jsou i místa postižená metastázami zhoubného nádoru prsu.

Histologické vyšetření

Vyšetření pomocí zobrazovacích metod (mamografie, ultrazvuk, magnetická rezonance) mohou pouze vyslovit podezření na zhoubný nádor prsu. K definitivní stanovení diagnózy je nutné provést histologické vyšetření. Znamená to prokázat přítomnost nádorových buněk v odebrané tkáni. Ta se získává pomocí biopsie.

Existuje několik druhů biopsie. Při některých se velmi tenkou jehlou nasaje tekutina a buňky z podezřelého ložiska (tzv. tenkojehlová biopsie). Jiná metoda používá větší jehlu nebo chirurgický zákrok pro získání většího množství tkáně (tzv. tru-cut biopsie).

Tkáň odebraná během biopsie se vyšetří pod mikroskopem, aby se zjistilo, o jaký druh zhoubného nádoru se jedná. Navíc se určuje stupeň rychlosti růstu nádoru (grade). Všeobecně řečeno, nižší stupeň znamená pomaleji rostoucí zhoubný nádor, zatímco vyšší stupeň označuje rychleji rostoucí nádor. Pacientky s nádorem, který má vyšší grade, mají horší prognózu.

Dalším důležitým znakem pro odhad dalšího vývoje nemoci a léčebnou strategii je určení tzv. steroidních receptorů u nádorových buněk (označují se ER a PR). Jsou to místa v nádorových buňkách, kam se vážou ženské pohlavní hormony, které jsou přítomny v krvi. Ty potom působí na nádorovou buňku jako růstový faktor. Dá se toho využít v léčbě zhoubného nádoru. Pacientkám s pozitivními steroidními receptory se podávají léky, které se navážou na tyto receptory a vytěsní tím z vazby ženské pohlavní hormony. V důsledku ztráty růstových faktorů potom nádorová buňka odumře.

Nově se u všech pacientek vyšetřuje rovněž přítomnost receptoru HER2/neu v nádorových buňkách. Na tyto receptory se mohou vázat různé růstové faktory, které potom zrychlují množení se nádorových buňěk. Nádorová buňka, která má těchto receptorů na povrchu více, se množí rychleji a chová se agresivněji. Pacientkám s pozitivním nálezem HER2 je možné podávat protilátku trastuzumab.

Nádorové markery

Buňky některých zhoubných nádorů vylučují speciální bílkoviny, kterým se říká nádorové markery a které lze v krvi změřit. Různé nádory vylučují různé bílkoviny, které mají své označení. U zhoubného nádoru prsu se zpravidla měří dvě z nich: CEA a CA 15-3. Čím větší je nádor a čím víc je tedy nádorových buněk, tím vyšší je hladina nádorových markerů. Využívají se na měření léčebné odpovědi např. chemoterapie nebo hormonální léčby. Pokud se nádor zmenšuje, klesá i hladina nádorových markerů. Markery se využívají i při sledování pacientek, které ukončily adjuvantní léčbu. Pokud začne stoupat hladina markerů, může to znamenat návrat nemoci.

Určení rozsahu onemocnění – stagingu

Zařazení nemoci do klinického stadia je velmi důležité. Umožňuje nám odhadnout další chování nádoru a určit prognózu onemocnění. Má velký vliv na rozhodnutí o dalším léčebném postupu. Čím vyšší je stadium, tím je vyšší pravděpodobnost metastazování. Ke zjištění rozsahu onemocnění či přítomnosti vzdálených metastáz jsou u pacientek indikována vyšetření: rentgen plic, ultrazvukové vyšetření jater a scintigrafie skeletu. Pouze u velmi malých nádorů se tato vyšetření neprovádí, protože pravděpodobnost jejich metastazování je velice nízká.

U nádorů hodnotíme jednak TNM a jednak stadia onemocnění.

TNM systém

stážování dává tři klíčové informace: Písmeno T (tumor – nádor)

následované číslicí od 0 do 4 popisuje velikost nádoru v prsu a rozšíření do kůže nebo stěny hrudníku pod nádorem. Obecně vyšší číslo označuje větší nádor.

Písmeno N (nodi – uzliny)

následované číslicí od 0 do 3 ukazuje, zda se zhoubný nádor z prsu rozšířil do lymfatických uzlin v okolí prsu. Někdy se mízní uzliny postižené nádorem označují jako pozitivní. uzliny.

Písmeno M (metastázy)

následované 0 nebo 1 ukazuje, zda se zhoubný nádor rozšířil (metastazoval) do jiných orgánů nebo částí těla.

Aby tyto informace byly poněkud srozumitelnější, nádory se po TNM vyhodnocení mohou rozdělit do jednodušších skupin, označovaných jako

Stadia onemocnění 0 až IV (0-4)

Stadium in situ (0)

Duktální karcinom in situ či lobulární karcinom in situ. Tento druh nádoru však nepovažujeme za zhoubný (navzdory jeho jménu). Představuje však vysoce rizikový terén pro možný vznik invazivního (zhoubného) nádoru.

Stadium I

Velikost nádoru nepřesahuje 2 cm, lymfatické uzliny v podpažní jamce nejsou postiženy, bez vzdálených metastáz.

Stadium II

Velikost tumoru se pohybuje mezi 2 a 5 cm, podpažní uzliny mohou nebo nemusí být postiženy nádorem (jsou-li postiženy a ložisko je menší než 2 cm, pak rovněž hovoříme o stadiu 2).

Stadium III

Nádor je větší než 5 cm, postihuje podpažní uzliny, někdy prorůstá do prsního svalu, vzdálené metastázy nejsou přítomny.

Stadium IV

Pokud objevíme metastatická ložiska kdekoliv v těle, bez závislosti na velikosti tumoru či zasažení uzlin.

Stadia in situ až II označujeme jako časný karcinom prsu.

Odkazy na další díly článku o zhoubném nádoru prsu

autoři:
MUDr. Katarína Petráková,
Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

(Masarykův onkologický ústav Brno, www.mou.cz)
recenzent:
Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.
(ČOS ČLS JEP)

Sdílej příspěvek

Komentáře (2)

Opustit komentář