Inzulín
Pankreas (slinivka břišní) je žláza s endokrinní a exokrinní sekrecí. Stavbou připomíná slinnou žlázu. Její vnitřně-sekretorickou částí jsou Langerhansovy ostrůvky umístěné difúzně ve tkáni žlázy. Jsou tvořeny buňkami alfa, které produkují glukagon, buňkami beta syntetizujícími inzulín a konečně buňkami delta ve kterých vzniká somatostatin.
Inzulin a glukagon regulují hladinu glykémie tak, aby byla ve fyziologickém rozmezí 3,5 – 5,5 mmol/l.
Inzulín
je hormon bílkovinné povahy, tvořený dvěma polypeptidovými řetězci spojenými disulfidickými můstky. Jeho aktivní metabolit obsahuje zinek (Zn).
Hlavním úkolem inzulínu je snížit glykémii a zvýšit utilizaci glukózy.
- Inzulin snižuje glykémii těmito mechanismy:
– zvyšuje utilizaci glukózy (zvýšením prostupnosti membrán pro glukózu a zvýšením aktivity těch enzymů v buňce, které odpovídají za zpracování glukózy)
– zvyšuje tvorbu glykogenu
– zvyšuje tvorbu tuků z glukózy (glukoneogenezu)
- snižuje katabolismus tuků a bílkovin (šetří bílkoviny)
- pomáhá transportu K+ do buněk, tím snižuje kalémii a má pozitivní vliv na stabilizaci membrány buněk Zvýšená sekrece inzulínu se projevuje snížením glykémie (hypoglykémií) a podle její výše těmito příznaky:
Sekrece inzulínu je řízena jednoduchou zpětnou vazbou: zvýšená hladina glukózy v plazmě (glykémie) zvyšuje sekreci inzulínu. Kromě toho sekreci inzulínu zvyšuje stimulace vagu (neurogenní stimulace), gastrin, sekretin a somatotropní hormon.
Zvýšená sekrece inzulínu se projevuje snížením glykémie (hypoglykémií) a podle její výše těmito příznaky:
- zvýšeným příjmem potravy (při dlouhodobé lehké hypoglykémii vzniká postupně se vyvíjející obezita).
- Objevují se příznaky vyvolané vlivem na CNS (glukóza je jediným zdrojem energie pro mozek): zmatenost, slabost, ospalost, závratě, bezvědomí, někdy psychiatrické příznaky,
- příznaky dané celkovým metabolickým rozvratem a snahou organismu o kompenzaci: třes, pocení, bledost (vliv aktivace parasympatiku).
Neléčená těžká hypoglykémie vede k bezvědomí a smrti.
Snížená sekrece inzulínu se projevuje souborem příznaků pojmenovaných úplavice cukrová (diabetes mellitus). Jde o poruchu metabolismu cukrů s laboratorním nálezem hyperglykémie (zvýšené hladiny glukózy v plazmě). Příčinou tohoto stavu může být nedostatečná produkce inzulínu (Inzulin dependentní diabetes mellitus – IDDM) )nebo necitlivost tkání na inzulín (non inzulín dependentní diabetes mellitus – NIDDM).
Obecně se u diabetu vyvíjejí tyto příznaky: Zvýšená hladina glukózy v krvi (hyperglykémie), případně vylučování glukózy močí (glykosurie) vede k polyurii a polydypsii (častému močení a žíznivosti: glukóza v moči s sebou strhává vodu a způsobuje odvodnění organismu, což se projeví žízní). Snížení utilizace glukózy (zhoršením jejího přestupu do buněk a tím vznikajícím nitrobuněčným nedostatkem glukózy a glykogenu) vede k poruše metabolismu tuků (zvýšené odbourávání tuků včetně myelinových pochev nervů, klinicky se projevuje diabetickou polyneuropatií) a metabolismu bílkovin (zvýšené odbourávání bílkovin – zhoršené hojení ran). Při zvýšeném odbourávání tuků za nepřítomnosti inzulínu (u IDDM) se tvoří kyselé ketolátky (aceton, kyselina acetoctová a kyselina b-hydroxy-máselná) a k poruše acidobazické rovnováhy.