Funkce kůže

Kůže je významný a důležitý orgán lidského těla. Z anatomie víme, že je to největší plošný orgán lidského těla, jeho plocha je l,5 až 1,8 m2, a jeho hmotnost 4,5 kg. Kůže se skládá z pokožky (epidermis), ze škáry (corium) a podkožního vaziva (subcutis).

Obranná funkce. Kůže odděluje vnější a vnitřní prostředí a brání vnikání škodlivých látek do vnitřního prostředí organizmu. K tomu je kůže vybavena několika důležitými fyzikálním vlastnostmi a to pevností, pružností a tažností. Tím může chránit tělo proti různým fyzikálním působením, zejména tlakům a tahům. V povrchní ochranné vrstvě kůže je pigment, který chrání organizmus před působením ultrafialového záření. To je zvláště důležité v době, kdy klesá ochranná ozonová vrstva nad zeměkoulí, která zamezuje průchodu ultrafialových paprsků atmosférou. Hodnota se udává v Dobsonových jednotkách a v současné době kolísá nad různými místy zeměkoule. Při zvýšeném ultrafialovém záření může dojít k poruchám kožního pigmentu, který se v kůži vytváří a i ke vzniku dalších patologických změn, včetně rakoviny kůže.

Hranice mezi škárou a pokožkou jsou nerovné, neboť škára vybíhá vůči pokožce četnými hrbolky (papilae), do nichž vybíhají hmatová tělíska i cévní kličky. Vždy mezi dvěma řadami hrbolků škáry se pokožka zdvihá v souvislé valy, které podmiňují vznik linií, které jsou zcela charakteristické pro každého jedince a to i v případě jednovaječných dvojčat. Otisky těchto linií na prstech se staly základem pro zjišťování totožnosti osob (daktyloskopie). Její základy položil J.E.Purkyně.

Nedávné výzkumy ukázaly, že kožní valy a odpovídající rýhy na bříškách prstů a v dlaních odrážejí průběh nitroděložního vývoje, především do 19. týdne těhotenství. Tvar i počet rýh je dán tvarem bříška prstu. Výrazně vystouplé bříško bývá pokryto spoustou složitých struktur, od obloučků, přes kličky až po víry, zatímco na plošším povrchu nalezneme jen rýhy ve tvaru oblouků nebo kliček. Potvrzením pro dřívější zjištění, že dermatoglyfy se zakládají před narozením, je zjištění, že u dětí postižených zarděnkami matky během těhotenství vznikají i abnormální tvary těchto linií.

Některé náznaky ukazují, že existuje i vztah mezi charakterem otisků prstů a tvarem dlaně. Angličtí vědci ukázali, že nedostatečná výživa v těhotenství vede k mimořádnému množství rýh, zatímco ti novorozenci u nichž byl poměr velikosti hlavy k poměru délky těla menší než 1:3 měli i delší a užší ruce. Velikost palmárního úhlu na pravé ruce, který svírají body přibližně středu zápěstí se středy rýh při bazi ukazováku a malíku mohou být ve vztahu k výši krevního tlaku. Čím je tento úhel užší, jeho nositel má pravděpodobnost být i nositelem vyššího krevního tlaku.