Formované krevní elementy – Krevní destičky – trombocyty
Formované krevní elementy jsou červené krvinky – erytrocyty, dále bílé krvinky – leukocyty a krevní destičky – trombocyty. Červených krvinek je u mužů 4.5 – 6 mil. v 1 µl, u žen 4-5.2 mil. v 1 µl. Bílých krvinek je 4-10 000 v l µl, trombocytů 150-400 000 µl. Každá skupina z těchto tří formovaných elementů má svůj zvláštní význam a postupně je v dalším výkladu probereme.
Krevní destičky – trombocyty
Jejich počet je podle typu stanovení v jednotlivých laboratořích mezi 150 – 400 000 v 1 µl. Trombocyty se zúčastní na několika stupních srážení krve a to uvolněním látek, které jsou obsaženy v erytrocytech a dále uvolněním některých součástí membrány trombocytů, především destičkového faktoru III. Srážení krve je důležitý proces, který zabraňuje vykrvácení. Je součástí zástavy krvácení s tím, že nejprve po poranění se uplatňují zevní faktory srážení: zúží se cévy, uvolňují se různé látky jako serotonin, který zužuje cévy a vytvoří se destičková zátka a trombus – krevní sraženina. Vlastní srážení krve má vnější a vnitřní systém, což jsou systémy enzymatické, které se projevují v různých fázích srážení. V podstatě stále platí to, že systém trombocytů (krevních destiček) se zúčastní tak že po poranění krevní cévy kolagenní vlákna v poraněných cévách aktivují okamžitě trombocytární systém a destičky se shlukují k sobě. Tato aktivace (agregace) trombocytů vede k vytváření trombu, na kterém se podílejí ještě další dva systémy: 1) zevní systém, sekundární homeostáza – který je aktivován během několika sekund a tvoří se při něm fosfolipoprotein a ionty vápníku, které působí na přeměnu protrombinu na trombin. 2) Vnitřní systém je aktivován během několika minut, je to složitá kaskáda enzymatických změn, která probíhá v krevní plazmě a která v podstatě dodržuje schéma, které určil v roce 1905 Morawitz. V první fázi se tvoří trombokinázy neboli tromboplastinu, ve druhé fázi se přeměňuje protrombin na trombin k čemuž je zapotřebí vitamin K uvolňovaný v játrech; v další fázi se přeměňuje fibrinogen obsažený v krvi na fibrin, který je nerozpustný a tím se vytvoří trombus a nakonec nastává fibrinolýza, kdy se zase fibrin působením různých látek rozpouští. Na krevním srážení se zúčastní mnoho faktorů (13 ). Důležitou součástí, která se účastní na aktivaci většiny faktorů jsou vápníkové ionty. Při nedostatku různých faktorů vznikají také různé nemoci, z nich nejznámější je hemofilie z nedostatku faktoru VIII.( antihemofilický globulin ). Hemofilie vznikají i při nedostatku faktorů IX a XI.
Kromě látek, které působí na srážení krve působí látky proti srážení. Zejména heparin, který se vytváří v žírných buňkách působí velmi intenzivně protisrážlivě ve všech fázích srážení. Je to protihráz vápníku. Podobně jako heparin působí i kumariny, což jsou antagonisté vitaminu K v játrech a inhibují syntézu protrombinu v játrech. Antikoagulačně působí enzym urokináza, která se vyskytuje v moči a streptokináza, která vzniká v hemolytických streptokocích. Důležité je, že krevní srážlivost můžeme určovat několika testy: především určujeme počet trombocytů, dále potom tromboplastinový čas neboli Quickův čas – jeho trvání je 14 s. Ten používáme zejména při léčbě kumarinem,(což je český preparát Pelentan nebo Peleutanetae). Dále určujeme částečný tromboplastinový čas – PTT – který je 40-50 sekund. To je test vnitřního systému, používá se opět při léčbě Pelentanem. Trombinovým časem který, má normálně hodnotu 17-25 s kontrolujeme léčbu heparinem. Důležité je, že zástava krvácení za fyziologických podmínek trvá 1-3 minuty. Kromě látek, které jsme popsali jako protisrážlivé působí protisrážlivě také citronan draselný chlorid draselný – ty se používají při odběrech krve. Šťavelan draselný se nepoužívá, protože je toxický.
