Formované krevní elementy – červené krvinky

Formované krevní elementy jsou červené krvinky – erytrocyty, dále bílé krvinky – leukocyty a krevní destičky – trombocyty. Červených krvinek je u mužů 4.5 – 6 mil. v 1 µl, u žen 4-5.2 mil. v 1 µl. Bílých krvinek je 4-10 000 v l µl, trombocytů 150-400 000 µl. Každá skupina z těchto tří formovaných elementů má svůj zvláštní význam a postupně je v dalším výkladu probereme.

Červené krvinky jsou bezjaderné, je to jediná bezjaderná buňka v těle; podobají se podlouhlému promáčklému piškotu, jejich velikost je 8×2 µm. Celkový objem červené krvinky je 85-95 µm3. Důležitou vlastností je jejich deformovatelnost a proto mohou dobře proudit v malých cévách. Hlavním úkolem červených krvinek je transport kyslíku a oxidu uhličitého mezi plícemi a tkáněmi. Podílí se tedy na transportu dýchacích plynů a na udržování acidobazické rovnováhy v krvi. Červené krvinky žijí průměrně 110-120 dnů, postupně se vytvářejí v různých tkáních a odumírají především ve slezině, kde podléhají tlakovému testu. Erytrocyty tvoří hematokrit. Můžeme u nich velmi dobře testovat sedimentaci, což je rychlost usazování erytrocytů v plazmě, erytrocyty jsou těžší než plazma a proto klesají pomalu v nesrážlivě stojící krvi. Normální hodnoty sedimentace erytrocytů za 1 hodinu jsou u muže 3-6 mm, u ženy 8-10 mm. To je měřeno podle Fahräuse a Westergreena, proto tato hodnota se udává jako FW. Je to důležitá hodnota, která se používá v praktické medicíně. Především se zvyšuje při všech zánětlivých procesech v organizmu, zejména tehdy když je změněno spektrum globulinů, dále stoupá i při zvýšené agregaci, což znamená zvýšené vaznosti červených krvinek.

Erytropoesa neboli vznik a vývoj červených krvinek. Erytropoesa se uskutečňuje v červené kostní dřeni v dospělosti, nejvýznamnějším producentem je dřeň obratlů, dále hrudní kosti, žeber a dlouhých kostí. Celková hmotnost kostní dřeně je kolem 3000 g tzn. 3 kg a méně než polovina je erytropoeticky aktivní. Ve vývoji pak ještě v játrech a ve slezině. Základem je pluripotentní kmenová buňka. Z ní se přes několik mezistupňů (z nich nejdůležitější je normoblast) červená krvinka, která obsahuje ještě jádro, pak je to retikulocyt, který už nemá jádro. Retikulocyt tvoří 0.5-1% všech erytrocytů. Množství erytrocytů v krvi je mírou tvorby červených krvinek – erytropoesy. Erytropoesa je regulována hormonem erytropoetinem, který je uvolňován především v ledvinách a asi z 10% v játrech. Uvolňuje se zvláště při poklesu parciálního tlaku kyslíku. Stejně tak se uvolňuje při ztrátách krve a při pobytu ve vysokých výškách, kdy se vždy zvyšuje přirozeně erytropoesa.

Pro přenos krevních plynů je základní látkou hemoglobin. Hemoglobin je syntetizován v mitochondriích buněk červené řady již od začátku až po retikulocyt. Chemicky se skládá každá molekula hemoglobinu v níž hem je protoporfyrin, který váže železo a tím vzniká Hem. Dále je zde globin, což je bílkovina, která je složena ze čtyř polypeptidových řetězců. Důležité je, že erytrocyty nemají mitochondrie a proto tedy nemohou syntetizovat nové enzymy, když se jejich základní enzymatická výbava funkčně vyčerpá. Proto erytrocyt přežívá pouze 120 dní. Nasycení hemoglobinu závisí na jeho afinitě ke kyslíku. Ta je dána jednak tvarem molekuly hemoglobinu a dále aktuální hodnotou pH krve. To znamená, že po navázání první molekuly kyslíku jsou již další vazby snažší, což je vyjádřeno disociační křivkou hemoglobinu, který vyjadřuje závislost nasycení hemoglobinu kyslíkem. Na hemoglobin se váže také CO2 a vzniká látka, která se jmenuje karbaminohemoglobin – HbCO2. Jde o jakousi soutěž s kyslíkem. Tato soutěž se uplatňuje zejména při snížení pH, při zvýšení koncentrace vodíkových iontů. Z cizorodých látek má obrovskou afinitu k hemoglobinu kysličník uhelnatý – CO, jeho afinita je 200-300 vyšší než pro O2. Vytvořený komplex se nazývá HbCO neboli karboxyhemoglobin. Otravy HbCO vznikají při otravě svítiplynem, při otravě výfukovými plyny a u kuřáků. Methemoglobin se vytváří když je hemoglobin oxidován silnými oxidanty, zejména dusitany. Methemoglobin obsahuje trojmocné železo a nemá schopnost vázat kyslík. K této situaci, dochází při zvýšeném přívodu dusitanů (ve vodě pro kojence). Nastává hypoxie proto pozor na používání studniční vody u novorozenců, kojenců a batolat.