11. díl – Dítě s rozštěpěm obličeje

Narození dítěte je výjimečná událost. Je to čas očekávání, radosti a štěstí. Narození dítěte s rozštěpem rtu nebo patra je ale u většiny rodičů provázeno překvapením až zděšením, zvláště když tento typ vady nikdy neviděli a ani o něm neslyšeli. Je velice těžké vyrovnat se u svého dítěte s touto vadou, která je na první pohled odlišuje od ostatních dětí.

11.díl – ostatní operace a zákroky
Před nástupem dítěte do školy bývá nutné drobnějšími operacemi upravit vzhled dítěte. Často jsou to zákroky, které nebylo možno provést při první operaci, aby nebyl poškozen růst postižené části těla nebo se jedná o zákroky korigující deformity způsobené vadou, které se při první operaci nepodařilo zcela odstranit. U dětí s oboustranným rozštěpem rtu je to nejčastěji zkrácená kožní část nosní přepážky (kolumela) a přisedlý hrot nosu. Tuto vadu odstraňujeme společně s jinými úpravami měkkého nosu individuálně od 2,5 roku dítěte.

Jak již bylo řečeno, sledujeme vývoj řeči při pravidelných kontrolách prováděných v určitém věku pacienta. Věkem se mění proporce částí obličeje i rozměry nosohltanu. Tím se někdy stává, že velmi dobrý výsledek operovaných částí se během dalšího růstu stává méně dokonalý. I řeč, která byla v době nástupu do školy bez vady, se může stát v době dospívání huhňavou. Nedokonalou funkci patra, která se projeví huhňavostí, lze zlepšit operací, při které se prodlužuje měkké patro.

Někdy u celkových rozštěpů po operaci patra zbývají v předním pólů patra malé otvory vedoucí do nosu. S jejich uzávěrem, pokud nečiní dítěti potíže, nespěcháme, abychom dalšími jizvami na patře neomezili dobré prokrvení a tím růst horní čelisti.

Konečnou úpravou tvarových a funkčních nedostatků lze obvykle provést až po ukončení růstu postižených orgánů. U nosu to obvykle bývá kolem 16 roku. Jedná se o úpravu deformovaného hrotu a nosního křídla, přepážky a někdy i celé osy nosu. Nápadné jizvy po operacích rtu je nutno odstranit buď před nástupem dítěte do školy nebo až v dospělosti. V období dospívání totiž často přetrvávají nevzhledné hypertrofické (nadbytečné) jizvy déle než v časnějším či pozdějším věku pacienta.

Při komplikacích hojení na patře nebo několika opakovaných operacích možno počítat se značným zabržděním růstu horní čelisti. Dolní čelist, která se vyvíjí normálně, se postupně vysouvá dopředu. Na chrupu se tato vada jeví obráceným skusem, tedy místo toho, aby horní řezáky překusovaly dolní, je tomu naopak. Vzniká velmi nepříznivý stav pro funkci chrupu i pro estetický vzhled pacienta. I tuto vadu lze však upravit operací, kterou provádíme až po 17. roce života. Doplnění chybějících zubů v rozštěpu lze také provést až v dospělosti, kdy je chrup zcela vyvinut.

Jak již bylo uvedeno, rozštěpy rtu, čelisti a patra jsou vadami vývojovými. Jednotlivé části obličeje se během růstu mění. Proto konečné posouzení léčebných výsledků možno provést až po uplynutí největší části vývoje obličeje, to je mezi 15. – 18. rokem. Od narození do této doby jsou nutné pravidelné kontroly pacienta. Je to velká zkouška trpělivosti jak pro nositele vady, tak i pro jeho nejbližší, pro jeho rodinu.

Rozštěpové centrum KPECH
FN U sv. Anny Brno
Berkova 34
61200 BRNO

Případné dotazy adresujte na:
MUDr. Zdeněk Dvořák – zdenek.dvorak@fnusa.cz

Odkazy na další strany našeho seriálu o rozštěpech

1. díl – výskyt a riziko onemocnění

2. díl – o spolupráci odborníků při léčbě rozštěpů

3. díl – prevence vzniku rozštěpu

4. díl – péče o dítě do operace

5. díl – operace rozštěpu rtu

6. díl – operace rozštěpu patra

7. díl – péče po operaci patra

8. díl – péče o chrup u dětí s rozštěpem

9. díl – implantace kostního štěpu

10. díl – plán kontrol

11. díl – ostatní operace a zákroky