Další funkce jater
Játra fungují jako rezervoár krve. Při poklesu krevního tlaku nebo sníženém srdečním žilním návratu se krev z jater vyplavuje do oběhu. Kromě toho se v játrech tvoří plazmatické bílkoviny, které zabraňují přestupu tekutiny z plazmy do intersticia a tím vzniku edémů a snížení cirkulujícího objemu. V játrech se tvoří přibližně jedna polovina lymfy, která v těle vzniká.
Ve fetálním období slouží játra jako krvetvorný orgán, tedy místo, kde se tvoří krevní elementy. Současně se krevní buňky tvoří ve slezině, proto se této době říká hepatolienální období. Později játra i slezina tuto schopnost ztrácejí, ale za patologických okolností (těžké poškození kostní dřeně) se sem může krvetvorba vrátit.
V játrech se tvoří přibližně 10% erytropoetinu, hormonu, který řídí erytropoézu. Tvoří se zde také bílkoviny kaskády krevního srážení (koagulační faktory) a bílkoviny komplementu (viz kapitolu nespecifická imunita).
Játra jsou velmi důležitým orgánem termoregulace. Probíhá zde množství exotermních reakcí, při kterých se uvolňuje teplo, které se pak krví rozvádí do dalších orgánů. Játra jsou nejteplejším orgánem v těle (40 až 41oC).
Játra se podílejí také na vodním a minerálním hospodářství organismu: produkují angiotensinogen, substanci, která po aktivací řídí sekreci mineralokortikoidu aldosteronu. Aldosteron řídí zpětné vstřebávání Na+ a s ním spojený přestup vody v distálním tubulu a sběracím kanálku ledvin. Aldosteron je v ledvinách také odbouráván. Při poruchách jater může vzniknout sekundární hyperaldosteronismus.
Játra mají schopnost skladovat různé důležité látky, takže mnohdy měsíce nepoznáme, že daná látka je tělu dodávána v nedostatečném množství. Například vitamínu A má tělo v játrech zásobu na 10 měsíců, vitamínu D na 3 – 4 měsíce a vitamínu B12 až na několik let. Kromě toho je v játrech skladováno také železo (ve formě feritinu).
Kupferovy buňky uložené v jaterních sinusoidách jsou fixní makrofágy, které ochraňují vnitřní prostředí před cizorodými bílkovinami a bakteriemi.
