Kontaktujte nás ! +420 724 443 817 | info@operativa.cz
Štítná žláza je umístěna na přední straně krku podél hrtanu a trachey. Tvoří ji dva laloky spojené můstkem (isthmem). Štítná žláza produkuje dva hormony (T4 – tyroxin a T3 – trijodtyronin), jejichž sekrece je řízena jednak nabídkou jodu a jednak řídícími hormony z hypothalamu a hypofýzy (thyreotropním hormonem – TRH a thyreoideu stimulujícím hormonem – TSH).
Buňky štítné žlázy vytvářejí folikuly,…
vzniká jako výběžek hypothalamu. Neurosekrecí jsou do ní transportovány a v ní skladovány dva peptidové hormony velmi podobného složení: antidiuretický hormon (ADH – vazopresin) a oxytocin.
Antidiuretický hormon (vazopresin):
zvyšuje propustnost sběracího kanálku a distálního tubulu v ledvinách pro vodu, zvyšuje její resorpci do intersticia ledvin a tím snižuje diurézu (množství vylučované vody močí – proto ADH)
stimuluje činnost Na/K pumpy
zvyšuje napětí cévní…
Působí na kůru nadledvin a zvyšuje sekreci glukokortikoidů.
ACTH je secernován v podobě velké molekuly proopiomelanokortinu (také se jí říká „big mama“), která se proteolyticky štěpí, a kromě ACTH vzniká několik menších hormonů:
Lipotropiny mají slabé lipolytické účinky, jejich hlavní význam je v tom, že se mohou přeměnit na beta–endorfiny.
Beta–endorfiny a met–enkefaliny jsou opioidní peptidy, které zmírňují bolest a mají euforizující účinky.
Melanocyty stimulující hormon…
Během těhotenství pomáhá prolaktin připravovat mléčnou žlázu ke kojení (stimuluje růst alveolů mléčné žlázy), odpovídá za tvorbu mléka po porodu a za přerušení menstruačního cyklu během kojení. Pravděpodobně má i metabolické účinky. Počítá se ke stresovým hormonům, protože se jeho hladina ve stresu významně zvyšuje. Bylo také zjištěno, že je secernován nejen adenohypofýzou, ale i různými jinými tkáněmi, dokonce i…
Je velmi významný hormon bílkovinné povahy, který nepůsobí přes další endokrinní žlázu. Během dne kolísá jeho hladina v krvi v závislosti na aktivitě mozkové kůry, dále je hladina závislá na stresu, zátěži, hladině některých hormonů (ADH, glukagon ) v krvi, na glykémii, atd. Sekrece se zvyšuje také ve spánku. Sekrece je řízena z hypothalamu uvolňujícím a inhibujícím hormonem (GH RH a…
Jednotlivé hormony mohou mít různou chemickou povahu a tato zásadním způsobem ovlivňuje jejich mechanismus účinku.
Proteinové, peptidové a aminokyselinové hormony jsou produkovány hlavně v hypothalamu, hypofýze, příštítných tělíscích, thymu a Langerhansových ostrůvcích. Aminokyseliny ani jejich vyšší sloučeniny nejsou rozpustné v tucích, tedy ani v buněčné membráně, a proto chtějí-li aktivovat proteosyntézu v buněčném jádře (což je podkladem jejich účinku), musí mít na…
Všechny funkce organismu jsou řízeny a kontrolovány třemi velkými systémy: nervovým, humorálním (hormonálním) a imunitním. Existuje mezi nimi množství interakcí, při kterých se vzájemně doplňují, ovlivňují a vylaďují své působení ve prospěch jednotného řízení organismu. Humorální systém působí na organismus prostřednictvím hormonů.
Hormon je účinná látka vylučovaná buňkami nebo tkáněmi do krve a vyvolávající v cílové tkáni specifickou chemickou odpověď. Pro…
Přehřátí organismu (hypertermie)
Je stav, kdy se nemění nastavení termostatu v hypothalamu, ale mechanismy, které zajišťují termoregulaci, nezvládají situaci nebo nefungují. K přehřátí organismu může dojít při velké zátěži organismu cvičením nebo těžkou prací v horkém počasí. Lidé s kardiovaskulárním onemocněním nebo lidé vyššího věku jsou ve větším nebezpečí.
Horečka
Je reakce organismu na změněné nastavení centra pro regulaci teploty v hypothalamu. Vlivem poškození mozku nebo vlivem…
Jak už bylo uvedeno, patří člověk od narození mezi homoiotermní organismy, přestože se rodí s nevyvinutou termoregulací. Nezralost se projevuje neschopností třesové termogeneze (nejsou myelinizované motorické dráhy, které tento proces zajišťují). Jako náhrada slouží netřesová termogeneza, která se uplatňuje asi do půl roku života: V hnědé tukové tkáni, které má novorozenec poměrně hodně (hlavně mezi lopatkami, v horní části krku a…
Za normálních okolností je tvorba a výdej tepla v rovnováze a udržuje se v rozsahu teplotní pohody (35,8 – 37,4 oC). Termoregulace nastupuje až po přestoupení tepelné hranice. Teplota se pak udržuje zpětnovazebným mechanismem, jehož centrum je v hypothalamu. Aby tento zpětnovazebný systém fungoval, je třeba, aby existovaly detektory teploty – tepelné senzory (termoreceptory). Byly prokázány jednak hluboké termoreceptory v hypothalamu samotném,…