Kontaktujte nás ! +420 724 443 817 | info@operativa.cz
Krevní oběh je tvořen dvěma oddělenými okruhy, zařazenými za sebou. Každý je aktivován jednou srdeční komorou. Malý (plicní) oběh je poháněn pravou komorou srdeční, velký (systémový) levou komorou. Objem krve, který je za časovou jednotku přečerpán malým a velkým oběhem je stejný. Plicní a systémový oběh se však liší tlakem a odporem. Tlak v plicním oběhem je 4-5 krát nižší než…
Jednosměrný průtok krve v srdci je zajišťován chlopněmi. Chlopně působí jako ventily a při poruše jejich funkce, způsobené onemocněním nebo vrozenou vadou, se zvyšuje práce pro dosažení stejného výkonu. Mohou být nahrazeny umělou chlopní – skutečným ventilem. Chlopně srdeční jsou umístěny ve vazivové tkáni, srdeční bázi, která odděluje svalovinu komor a předsíní a tvoří pevný podklad pro upnutí svalových vláken komor…
Srdce je dutý orgán, jehož stěny jsou tvořeny z největší části srdeční svalovinou. Metabolismus srdeční buňky je téměř úplně vázán na oxidační pochody. Srdeční sval téměř nemůže pracovat při nedostatku kyslíku anaerobním typem metabolismu. Zdrojem energie pro srdeční činnost jsou mastné kyseliny a v menší míře i bílkoviny.
Srdeční svalovina je z morfologického hlediska syncytiem, neboť jednotlivé svalové buňky jsou propojeny plasmatickými můstky. Buněčná…
Snaha o zachování stálých podmínek ve vnitřním prostředí organismu za nejrůznějších metabolických nároků a při měnících se podmínkách okolí je vlastností živých organismů. Stálost vnitřního prostředí se označuje pojmem homeostása. Oběhová soustava je jedním z jejích pilířů.
Oběhová soustava zásobuje tkáně kyslíkem, živinami, odstraňuje zplodiny látkové přeměny, pomáhá udržovat stálou koncentraci iontů, acidobasickou rovnováhu, teplotu a umožňuje předávání informací prostřednictvím aktivních látek…
Plíce mají dvojí oběh:
nutritivní, který slouží k výživě plicní tkáně, tvoří 1-2% minutového objemu srdečního, je součástí systémové cirkulace a tedy přivádí do plic okysličenou krev
funkční oběh, který se zásadně liší od systémové cirkulace. Rozdíl je dán především nízkým tlakem a odporem v plicním cévním řečišti a odlišnou regulací krevního průtoku
Tlak v plicním oběhu
Plicní řečiště je nízkotlaké. Tlakový spád (transpulmonální…
Dechová práce je práce nutná k překonání elastických a proudových odporů dýchání a je vykonávána dýchacími svaly. Je dána součinem změny intrapleurálního tlaku (delta Ppl), který je nutný ke změně plicního objemu (deltaV). Dechová práce překonává
elasticitu plicní tkáně – tato část dechové práce se nazývá statická, protože nezáleží na rychlosti změny objemu plic. Bude tím menší, čím bude poddajnost plic…
Nádech je při normálním klidovém dýchání dějem aktivním, výdech dějem pasivním. Inspirační svaly vychylují systém plíce – hrudník z rovnovážné polohy. Rovnovážného stavu systému plíce – hrudník je dosaženo tehdy, je-li plicní objem rovný funkční reziduální kapacitě (FRC). Této objemové hodnoty je dosaženo na konci klidového výdechu. Pokud se zvyšuje dechové úsilí (například při námaze, nebo při patologické obstrukci dýchacích…
Pro zachování integrity organizmu je nutný trvalý přísun energie. Energie se v organizmu získává biologickou oxidací, pro kterou je nezbytný stálý přísun kyslíku do tkání. A právě obohacování krve kyslíkem a odevzdávání oxidu uhličitého je základní funkcí dýchacího systému. Plynová výměna probíhá v plicích na alveolokapilární membráně. Dobrá funkce respiračního systému je pro život nezbytná (zastavení oxygenace mozkové tkáně způsobí…
Alergie – je přehnaná, neúměrná reakce na běžný zevní podnět.
Alergická reakce u zdravého (nealergického ) člověka – tzv. reakce opožděného typu. Tento typ reakce se objevuje jako kožní erupce po některých opakovaně používaných chemikáliích (hlavně v domácnosti) nebo kosmetických přípravcích. Je způsoben aktivovanými T lymfocyty a ne protilátkami.
Alergická reakce u alergické osoby. V tomto případě jde o atopickou alergii, protože je způsobena…
Organismus se po setkání s antigenem nebo proděláním nemoci stává proti danému patogenu odolnějším a příště se brání aktivněji a efektivněji. Toto zvyšování odolnosti organismu se může dít přirozenou cestou – proděláním nemoci (přirozená imunizace), nebo uměle – očkováním (umělá imunizace). Očkování můžeme dále rozdělit podle typu látky, kterou podáváme, na pasivní a aktivní imunizaci.
Pasivní imunizace se navozuje podáním protilátek…