Kontaktujte nás ! +420 724 443 817 | info@operativa.cz
Proudění kapaliny je způsobeno rozdílem tlaků mezi dvěma místy. Velikost průtoku je vyjádřena Ohmovým zákonem, který určuje, že průtok je přímo úměrný tlakovému spádu(delta P) a nepřímo úměrný odporu působícím proti průtoku:
Q = delta P/ R
Velikost průtoku závisí na průřezu a délce trubice a na viskositě kapaliny. Je vyjádřena Poisseuillovým zákonem. Tento zákon se vztahuje na pevné trubice, cévy však…
Záznam sumární elektrické aktivity srdce se nazývá elektrokardiogram. Při běžném snímání EKG se používá elektrod umístěných na těle. Jejich lokalizace je standardní v typických místech. Normální EKG záznam jedné srdeční revoluce se skládá z vln a kmitů, které mají charakteristický tvar a trvání.
Vlna P je způsobena depolarizací síní. Komplex QRS se váže na depolarizaci komor. Vlna T je dána repolarizací komor, tj.…
Srdeční činnost vyvolává a je doprovázena několika fyzikálními změnami. Tlaková vlna postupující od aorty k arteriím se označuje jako arteriální puls. Tvar arteriální pulsové křivky závisí na rychlosti krevního proudu. Rychlost postupu tlakové vlny je mnohem rychlejší než je rychlost proudění krve. Z grafického záznamu arteriálního pulsu lze určit i dobu trvání ejekční fáze. Postup tlakové vlny v žilách (flebogram) znázorňuje zejména tlakové…
Kontraktilní aparát srdečního svalu je tvořen myofibrilami, které mají obdobnou stavbu jako kosterní svaly. Změna délky svalové jednotky sarkomery při kontrakci a relaxaci je uskutečněna změnou vzájemné polohy aktinových a myozinových vláken. Při kontrakci se aktinová vlákna zasouvají mezi vlákna myozinová, přičemž se dynamicky tvoří příčné můstky mezi oběma typy vláken. Oproti kosternímu svalu je délka sarkomer menší , neboť…
Srdeční činnost je cyklický děj, který se neustále opakuje. Jeden cyklus představuje srdeční revoluci. Kontrakce svaloviny je systola, uvolnění svaloviny je diastola. Výsledkem změn napětí srdeční svaloviny jsou tlakové změny v srdečních dutinách. Aktivní tlakové změny jsou hnací silou krevního proudu.
Na počátku srdeční revoluce jsou tlaky v komorách a předsíních téměř vyrovnané a nízké, blíží se hodnotám atmosférického tlaku. Atrioventrikulární chlopně jsou…
Krevní oběh je tvořen dvěma oddělenými okruhy, zařazenými za sebou. Každý je aktivován jednou srdeční komorou. Malý (plicní) oběh je poháněn pravou komorou srdeční, velký (systémový) levou komorou. Objem krve, který je za časovou jednotku přečerpán malým a velkým oběhem je stejný. Plicní a systémový oběh se však liší tlakem a odporem. Tlak v plicním oběhem je 4-5 krát nižší než…
Jednosměrný průtok krve v srdci je zajišťován chlopněmi. Chlopně působí jako ventily a při poruše jejich funkce, způsobené onemocněním nebo vrozenou vadou, se zvyšuje práce pro dosažení stejného výkonu. Mohou být nahrazeny umělou chlopní – skutečným ventilem. Chlopně srdeční jsou umístěny ve vazivové tkáni, srdeční bázi, která odděluje svalovinu komor a předsíní a tvoří pevný podklad pro upnutí svalových vláken komor…
Srdce je dutý orgán, jehož stěny jsou tvořeny z největší části srdeční svalovinou. Metabolismus srdeční buňky je téměř úplně vázán na oxidační pochody. Srdeční sval téměř nemůže pracovat při nedostatku kyslíku anaerobním typem metabolismu. Zdrojem energie pro srdeční činnost jsou mastné kyseliny a v menší míře i bílkoviny.
Srdeční svalovina je z morfologického hlediska syncytiem, neboť jednotlivé svalové buňky jsou propojeny plasmatickými můstky. Buněčná…
Snaha o zachování stálých podmínek ve vnitřním prostředí organismu za nejrůznějších metabolických nároků a při měnících se podmínkách okolí je vlastností živých organismů. Stálost vnitřního prostředí se označuje pojmem homeostása. Oběhová soustava je jedním z jejích pilířů.
Oběhová soustava zásobuje tkáně kyslíkem, živinami, odstraňuje zplodiny látkové přeměny, pomáhá udržovat stálou koncentraci iontů, acidobasickou rovnováhu, teplotu a umožňuje předávání informací prostřednictvím aktivních látek…
Plíce mají dvojí oběh:
nutritivní, který slouží k výživě plicní tkáně, tvoří 1-2% minutového objemu srdečního, je součástí systémové cirkulace a tedy přivádí do plic okysličenou krev
funkční oběh, který se zásadně liší od systémové cirkulace. Rozdíl je dán především nízkým tlakem a odporem v plicním cévním řečišti a odlišnou regulací krevního průtoku
Tlak v plicním oběhu
Plicní řečiště je nízkotlaké. Tlakový spád (transpulmonální…