Kontaktujte nás ! +420 724 443 817 | info@operativa.cz
Do kolon prochází trávenina asi 4 cm dlouhým ileocekálním svěračem, který brání překotnému vyprazdňování tenkého střeva a současně brání návratu tráveniny.
Hlavní funkcí tlustého střeva je vstřebávání iontů a vody, skladování zbytků chymu, tvorba a vylučování (defekace) formované stolice. Kromě toho se zde činností bakterií produkuje vitamín K.
V kolon se netvoří trávicí šťáva, ale tak jako ve všech ostatních částech trávicí…
V tenkém střevě se odehrává konečné zpracování potravy. Živiny se rozkládají na nejjednodušší složky (trávení) ajsou transportovány do krve nebo mízních cév (vstřebávání).
Tenké střevo je ke své funkci dobře přizpůsobeno: je dlouhé 3,5 metru a má vnitřníplochu přibližně 250 m2 (to je 140x více než je velikost povrchu těla). Sliznice je poskládána do řas (plicae circulares Kerckringi) a tvoří výběžky…
Hlavní funkcí žaludku je skladování potravy a její další mechanické zpracování, promíchávání se žaludeční šťávou a postupný výdej do prvního a nejdůležitějšího oddílu tenkého střeva – dvanáctníku (duodena). V žaludku téměř nedochází ke vstřebávání, vstřebává se zde pouze část vody, alkoholu a některé léky.
Skladování: přijatá potrava se v žaludku koncentricky ukládá od periferie do středu a během plnění se v…
Jícen plní pouze transportní funkci. V horní třetině jícnu převládá příčně pruhovaná svalovina, která se od střední třetiny mísí se svalovinou hladkou a v dolní třetině hladká svalovina převládá. Průchod sousta jícnem je aktivní děj, sousto je posunováno peristaltikou (vlnami kontrakce a relaxace svaloviny) jícnu. Sousto se jícnem pohybuje asi 9 sekund, poté se dostane k dolnímu jícnovému svěrači, který se…
Ústní dutina má několik funkcí, které lze obecně rozdělit na:
Funkce související s trávením :
přijetí potravy (ukousnutím nebo sáním)
příprava potravy pro další zpracování (rozmělnění zuby, vyrovnání teploty, začátek trávení škrobů slinnou alfa amylázou)
zprostředkování počitku chuti (látky mohou působit na chuťové pohárky až po svém rozpuštění ve slinách)
tvorba sousta (jazykem) a obalení sousta hlenem (mucinem), aby při polykání nepoškodilo sliznici jícnuzprostředkování polykacího…
Obecné principy stavby, motility, prokrvení a řízení trávicího systému
Stavba stěny trávicího systému. Trávicí systém je kromě části jícnu tvořen pětivrstevnou stěnou.
Vnitřní vrstva je tvořena sliznicí – mukózou. Jmenuje se tak proto, že produkuje velké množství hlenu, který chrání vnitřní povrch trávicí trubice. Epitel, kryjící sliznici, se vyměňuje jednou za čtyři až pět dní.
Poslizniční vrstva (submukóza) obsahuje krevní cévy, nervovou pleteň (plexus…
Organismy mohou vykonávat své životní funkce jen za přispění energie, kterou získávají z živin. Pro příjem živin, tekutin, minerálů a vitamínů se během fylogenetického vývoje vytvořil trávicí systém.
Trávicí systém (gastrointestinální trakt – GIT) má tyto úkoly:
trávení – mechanické a chemické zpracování potravy
vstřebávání – přestup látek stěnou GIT do krve
přeměnu a skladování živin (hlavně v játrech)
Trávicí systém je v podstatě…
Krevní oběh plodu se liší od oběhu dítěte v postnatálním období. Rozdíl je dán malým průtokem krví v plicích a játrech plodu, protože okysličování a odkysličování krve a obohacování krve živinami se děje v placentě přestupem těchto látek do krve matky a obráceně. Srdce plodu ale odpovídá za přesun poměrně velkého množství krve do placenty. Potřebám fetálního oběhu odpovídá jeho zvláštní anatomické uspořádání. Krev, která…
Tkáňový mok, jehož objem činí u dospělého člověka 10.5 litru, musí být ve svém složení neustále obnovován. Póry ve stěně většiny vlásečnic a relativně vysoký hydrostatický tlak na jejich začátku umožňují, že část krevní plazmy je filtrována do tkání, s výjimkou krevních buněk a plazmatických bílkovin. Tímto způsobem je za den přefiltrováno 20 litrů tekutiny, z níž je 18 litrů vstřebáno…
Pro zabezpečení dostatečného zásobení tkání živinami a pro výměnu plynů má zásadní význam aktuální průtok krve v daném orgánu. Průtok je přímo úměrný krevnímu tlaku a nepřímo úměrný perifernímu odporu, tj. průsvitu cév. Průtok krve v jednotlivých orgánech není stejný a závisí na aktuální důležitosti orgánu v daném fyziologickém stavu. Např. při tělesné námaze se zvyšuje krevní průtok pracujícími svaly a klesá průtok…