Růstový hormon (somatotropní hormon – STH, growth hormone – GH)

Je velmi významný hormon bílkovinné povahy, který nepůsobí přes další endokrinní žlázu. Během dne kolísá jeho hladina v krvi v závislosti na aktivitě mozkové kůry, dále je hladina závislá na stresu, zátěži, hladině některých hormonů (ADH, glukagon ) v krvi, na glykémii, atd. Sekrece se zvyšuje také ve spánku. Sekrece je řízena z hypothalamu uvolňujícím a inhibujícím hormonem (GH RH a…

čtěte dále…

Chemická povaha hormonů a mechanismus jejich účinku

Jednotlivé hormony mohou mít různou chemickou povahu a tato zásadním způsobem ovlivňuje jejich mechanismus účinku.

Proteinové, peptidové a aminokyselinové hormony jsou produkovány hlavně v hypothalamu, hypofýze, příštítných tělíscích, thymu a Langerhansových ostrůvcích. Aminokyseliny ani jejich vyšší sloučeniny nejsou rozpustné v tucích, tedy ani v buněčné membráně, a proto chtějí-li aktivovat proteosyntézu v buněčném jádře (což je podkladem jejich účinku), musí mít na…

čtěte dále…

Žlázy s vnitřní sekrecí

Všechny funkce organismu jsou řízeny a kontrolovány třemi velkými systémy: nervovým, humorálním (hormonálním) a imunitním. Existuje mezi nimi množství interakcí, při kterých se vzájemně doplňují, ovlivňují a vylaďují své působení ve prospěch jednotného řízení organismu. Humorální systém působí na organismus prostřednictvím hormonů.

Hormon je účinná látka vylučovaná buňkami nebo tkáněmi do krve a vyvolávající v cílové tkáni specifickou chemickou odpověď. Pro…

čtěte dále…

Stavy spojené se změnou tělesné teploty

Přehřátí organismu (hypertermie)
Je stav, kdy se nemění nastavení termostatu v hypothalamu, ale mechanismy, které zajišťují termoregulaci, nezvládají situaci nebo nefungují. K přehřátí organismu může dojít při velké zátěži organismu cvičením nebo těžkou prací v horkém počasí. Lidé s kardiovaskulárním onemocněním nebo lidé vyššího věku jsou ve větším nebezpečí.
Horečka
Je reakce organismu na změněné nastavení centra pro regulaci teploty v hypothalamu. Vlivem poškození mozku nebo vlivem…

čtěte dále…

Termeregulace tělesné teploty u novorozence

Jak už bylo uvedeno, patří člověk od narození mezi homoiotermní organismy, přestože se rodí s nevyvinutou termoregulací. Nezralost se projevuje neschopností třesové termogeneze (nejsou myelinizované motorické dráhy, které tento proces zajišťují). Jako náhrada slouží netřesová termogeneza, která se uplatňuje asi do půl roku života: V hnědé tukové tkáni, které má novorozenec poměrně hodně (hlavně mezi lopatkami, v horní části krku a…

čtěte dále…

Regulace tělesné teploty

Za normálních okolností je tvorba a výdej tepla v rovnováze a udržuje se v rozsahu teplotní pohody (35,8 – 37,4 oC). Termoregulace nastupuje až po přestoupení tepelné hranice. Teplota se pak udržuje zpětnovazebným mechanismem, jehož centrum je v hypothalamu. Aby tento zpětnovazebný systém fungoval, je třeba, aby existovaly detektory teploty – tepelné senzory (termoreceptory). Byly prokázány jednak hluboké termoreceptory v hypothalamu samotném,…

čtěte dále…

Pot

Je produktem potních žláz. Skládá se především z vody a iontů (Na+, K+ a Cl-), kyseliny mléčné a močoviny. V horku vzniká u neaklimatizovaného člověka asi 1000 ml potu za hodinu. Odpařováním vznikají ztráty vody a iontů (denní ztráta soli je asi 15 až 30 g), především u lidí neaklimatizovaných. Po jednom až šesti týdnech pobytu v horkém prostředí se zvýší…

čtěte dále…

Tvorba a výdej tepla

Teplota je udržována tvorbou a výdejem tepla. Jestliže je tvorba tepla větší než tepelné ztráty, teplota organismu se zvyšuje, a naopak.

Tvorba tepla probíhá hlavně v jádře a to především v játrech, protože mají velice aktivní metabolismus, a ve svalech. Většinou se teplo tvoří jako vedlejší produkt při metabolických dějích, může se však tvořit i aktivně: svalovou činností nebo zvýšením metabolismu…

čtěte dále…

Kolísání tělesné teploty

Tělesná teplota se mění v závislosti na

denní době (nejnižší je ve 4 hodiny ráno a nejvyšší pozdě odpoledne)
aktivitě organismu (aktivita zvyšuje metabolismus a tím zvyšuje tvorbu tepla)

sekreci některých hormonů: například vlivem progesteronu se u žen zvyšuje po ovulaci vaginální teplota o 0,5 oC, takže měření ranní teploty může být použito jako důkaz funkčního ovariálního cyklu nebo těhotenství. Thyroxin zvyšuje tělesnou…

čtěte dále…

Tělesná teplota – teplota slupky a jádra

Normální tělesná teplota lidského těla kolísá mezi 35,8 – 37,4 oC. Je to teplota naměřená v axile a závisí na aktivitě a stavu organismu, na teplotě, vlhkosti a proudění vzduchu v okolí a na oblečení měřeného. Říká se jí teplota slupky. Slupka jsou ty části těla, jejichž tělesná teplota se částečně mění vlivem okolí (horní a dolní končetiny, hlava a…

čtěte dále…