Glukagon

Hormon slinivky břišní.

Glukagon se tvoří v alfa buňkách pankreatu. Jeho hlavním úkolem je zvyšování glykémie:

zvyšuje glykémii zvýšením glykogenolýzy v játrech (ne ve svalech)

zvyšuje glukoneogenezu (tvorbu glukózy z mastných kyselin a aminokyselin)
zvyšuje sekreci insulinu

Jeho sekrece je opět řízena jednoduchou zpětnou vazbou, při snížení hladiny glukózy se vyplaví větší množství glykogenu. Sekrece glukagonu se však zvyšuje i při fyzické zátěži organismu, jako by…

čtěte dále…

Inzulín

Pankreas (slinivka břišní) je žláza s endokrinní a exokrinní sekrecí. Stavbou připomíná slinnou žlázu. Její vnitřně-sekretorickou částí jsou Langerhansovy ostrůvky umístěné difúzně ve tkáni žlázy. Jsou tvořeny buňkami alfa, které produkují glukagon, buňkami beta syntetizujícími inzulín a konečně buňkami delta ve kterých vzniká somatostatin.

Inzulin a glukagon regulují hladinu glykémie tak, aby byla ve fyziologickém rozmezí 3,5 – 5,5 mmol/l.

Inzulín

je hormon…

čtěte dále…

Metabolismus vápníku (kalcia)

Vápník se v těle vyskytuje ve formě vápenatého iontu Ca2+. Do těla se vápník dostává potravou (mléko, mléčné výrobky, mák, atd). V žaludku se vlivem HCl redukuje na dvojmocnou formu, která jediná je schopná vstřebávání. Vstřebává se v duodenu a jejunu. Vstřebávání vápníku významně ovlivňuje mléčný cukr laktóza, proto se vápník z mléka vstřebává nejsnadněji. Vylučování vápníku probíhá především ledvinami…

čtěte dále…

Kalcitropní hormony: Vitamín D3 (kalcitriol)

Vzniká v kůži ze 7 – dehydrocholesterolu vlivem slunečních UV paprsků (cholekalciferol), nebo je získáván z potravy jako v tucích rozpustný vitamín ergokalciferol (rybí tuk, ryby). V játrech je metabolizován na málo aktivní 25 OH kalciferol a ten je za přítomnosti parathormonu v ledvinách metabolizován na velmi aktivní 1,25 dihydroxykalciferol (kalcitriol).

Kalcitriol zvyšuje hladinu kalcia v krvi. Funguje jako posila parathormonu,…

čtěte dále…

Kalcitropní hormony: Parathormon

Parathormon

Tento polypeptid o 84 aminokyselinách je nejdůležitějším regulátorem kalcémie. Je tvořen ve čtyřech příštítných tělíscích (glandula parathyreoidea), která jsou uložena na zadní straně štítné žlázy. Hlavním úkolem parathormonu je rychlé zvýšení hladiny vápníku v krvi a její udržování.

Účinky parathormonu:

zvyšuje resorpci kalcia z kostí
zvyšuje zpětné vstřebávání kalcia v ledvinách
snižuje vstřebávání fosfátů v ledvinách
v ledvině působí na přeměnu neaktivního metabolitu vitaminu D…

čtěte dále…

Kalcitropní hormony: kalcitonin

Kalcitonin – vzniká v parafolikulárních buňkách štítné žlázy. Je to jediný z již dříve vyjmenovaných hormonů, který snižuje hladinu vápníku v krvi (kalcémii). Jeho hlavní úlohou je ochrana kostní tkáně matky během těhotenství.

Kalcitonin snižuje kalcémii těmito způsoby:

inhibuje kostní resorpci, naopak podporuje ukládání vápníku do kostí
snižuje zpětné vstřebávání Ca2+ v ledvinných tubulech
tlumí vliv parathormonu na kostní tkáň

Sekrece kalcitoninu je řízena jednoduchou negativní…

čtěte dále…

Štítná žláza (Glandula thyreoidea)

Štítná žláza je umístěna na přední straně krku podél hrtanu a trachey. Tvoří ji dva laloky spojené můstkem (isthmem). Štítná žláza produkuje dva hormony (T4 – tyroxin a T3 – trijodtyronin), jejichž sekrece je řízena jednak nabídkou jodu a jednak řídícími hormony z hypothalamu a hypofýzy (thyreotropním hormonem – TRH a thyreoideu stimulujícím hormonem – TSH).

Buňky štítné žlázy vytvářejí folikuly,…

čtěte dále…

Neurohypofýza

vzniká jako výběžek hypothalamu. Neurosekrecí jsou do ní transportovány a v ní skladovány dva peptidové hormony velmi podobného složení: antidiuretický hormon (ADH – vazopresin) a oxytocin.

Antidiuretický hormon (vazopresin):

zvyšuje propustnost sběracího kanálku a distálního tubulu v ledvinách pro vodu, zvyšuje její resorpci do intersticia ledvin a tím snižuje diurézu (množství vylučované vody močí – proto ADH)
stimuluje činnost Na/K pumpy
zvyšuje napětí cévní…

čtěte dále…

Adrenokortikotropní hormon (ACTH)

Působí na kůru nadledvin a zvyšuje sekreci glukokortikoidů.

ACTH je secernován v podobě velké molekuly proopiomelanokortinu (také se jí říká „big mama“), která se proteolyticky štěpí, a kromě ACTH vzniká několik menších hormonů:

Lipotropiny mají slabé lipolytické účinky, jejich hlavní význam je v tom, že se mohou přeměnit na beta–endorfiny.

Beta–endorfiny a met–enkefaliny jsou opioidní peptidy, které zmírňují bolest a mají euforizující účinky.

 

Melanocyty stimulující hormon…

čtěte dále…

Hormon Prolaktin (PRL)

Během těhotenství pomáhá prolaktin připravovat mléčnou žlázu ke kojení (stimuluje růst alveolů mléčné žlázy), odpovídá za tvorbu mléka po porodu a za přerušení menstruačního cyklu během kojení. Pravděpodobně má i metabolické účinky. Počítá se ke stresovým hormonům, protože se jeho hladina ve stresu významně zvyšuje. Bylo také zjištěno, že je secernován nejen adenohypofýzou, ale i různými jinými tkáněmi, dokonce i…

čtěte dále…