Složení a funkce buněčných membrán

Plazmatická membrána je aktivní součástí buňky, jejíž integritu zajišťuje. Je polopropustná – semipermeabilní, její propustnost například pro malé anorganické ionty se mění s hodnotou membránového potenciálu. Významně se podílí na udržování metabolické rovnováhy buňky a tím přispívá k její morfologické stabilitě.
Struktura a složení
Na řezu buňkou rozeznáváme plazmatickou membránu jako třívrstevnou strukturu v šíři 7 – 10 nm. Uprostřed je dvojvrstva lipidů,…

čtěte dále…

Mikrotrabekuly

Mikrotrabekuly jsou proteinová vlákna tvořící nepravidelnou mříž – konstrukci uvnitř cytoplasmy. Mikrotrabekuly jsou spojeny jednak s mikrotubuly, mikrofilamenty a buněčnými organelami a na druhé straně s vnitřní vrstvou plazmatické membrány. Koordinují pohyb a orientaci buněčných organel během pohybu buňky.…

čtěte dále…

Mikrofilamenta

Mikrofilamenta jsou jemná proteinová vlákna, lokalizovaná v cytoplazmě buď jednotlivě nebo ve svazcích. Část mikrofilament je kontraktilních – aktinová filamenta, jež jsou odpovědná za motilitu buňky. Myofilamenta tvoří morfologický podklad svalové kontrakce. Intermediální filamenta jsou nekontraktilní a podílejí se především na stavbě cytoskeletu. Obklopují jádro a udržují jej v určité pozici.

čtěte dále…

Mikrotubuly

Mikrotubuly jsou podélné cylindrické organely, jejich stěnu tvoří spirálově stočené proteinové filamenty – tubulin dimer (đ a ß tubulinové podjednotky vytvoří tubulin dimer). Mikrotubuly jsou přítomny ve všech buňkách, účastní se dělení buňky, udržování jejího tvaru a pohybu, při endo- i exocytóze, při intracelulárním transportu a distribuci organel. Jsou zapojeny do distribuce vody a metabolitů, dokonce receptorů na povrchu buňky,…

čtěte dále…

Citoskelet

Cytoskelet buňky tvoří systém mikrotubulů, mikrofilament, intermediálních filament a mikrotrabekulů. Systém zajišťuje dynamickou organizaci cytoplazmy a transport informací tělem buňky. Cytoskelet fixuje tvar buňky a umístění jejích organel, zároveň umožňuje změny tvaru buňky a její aktivní pohyb.…

čtěte dále…

Centrioly

Centrioly jsou membránou neohraničená cylindrická tělíska, jež leží volně v cytoplazmě zpravidla v blízkosti jádra. Jsou uspořádána do dvojic. Každé tělísko je tvořeno 9 triplety mikrotubulů (triplet tvoří 3 mikrotubuly /A,B,C/ nad sebou) v podobě válce, podélné osy tělísek svírají pravý úhel. Každá centriola obsahuje malé množství DNA, takže jsou schopny autoreplikace. Centrioly mají vztah k pohybu chromosomů během buněčného dělení.…

čtěte dále…

Mitochondrie

Mitochondrie patří k základním buněčným organelám, které jsou ohraničeny vlastní membránou. Nazýváme je semi-autonomní organely. Disponují enzymy, jež představují základní energetické vybavení buňky. Mitochondrie jsou přítomny prakticky ve všech buňkách, jejich tvar je nejčastěji válcovitý nebo eliptický. Počet mitochonrií v jedné buňce (od jednotek až do tisíců) závisí na množství energie, jež buňka potřebuje. Každá mitochondrie  sestává ze dvou do…

čtěte dále…

Peroxisomy

Peroxisomy se nejvíce tvoří v endoplazmatickém retikulu. Jsou to malé sférické organely obklopené membránou, jež se specializují na exekuci oxidativních reakcí použitím molekulárního kyslíku. Obsahují oxidativní enzymy peroxidázu, dehydrogenázu D-aminokyselin, katalázu a urikázu. Jejich enzymy zároveň tvoří i rozkládají peroxidy, redukují H2O2, ale oxidují i jiné, buňce nebezpečné látky. Příkladem může být alkohol, jenž je většinou detoxikován v peroxisomech jaterních…

čtěte dále…

Lysosomy

Lysosomy jsou sférické organely s jednoduchou membránou. V buňce fungují jako tzv. trávicí aparát, neboť jejich obsah tvoří především kyselé hydrolytické enzymy, vnitřní pH lysosomu je 5 až 6. Hydrolytické enzymy slouží k odbourávání bílkovin, nukleových kyselin, polysacharidů i lipidů. Bylo popsáno asi 40 kyselých hydroláz. Přijme-li buňka cizí látku, fagocytuje-li ji, pak primární lysosomy transportují hydrolytické enzymy do fagolytických…

čtěte dále…

Golgiho aparát

Golgiho komplex je tvořen lamelami a cisternami naplněnými cytoplazmou prostou ribosomů. Funguje v těsné spolupráci s endoplazmatickým retikulem. Transportní vezikuly (nosiče), které se z endoplazmatického retikula odštěpují, splývají s povrchem Golgiho aparátu, s t.zv. formujícím povrchem, který tvoří vnější, konvexní, cis stranu lamel Golgiho aparátu. Transportní látky jsou vkládány do cytoplazmatických organel – lysosomů, sekrečních váčků, peroxisomů. Tyto látky jsou…

čtěte dále…