Dechová práce

Dechová práce je práce nutná k překonání elastických a proudových odporů dýchání a je vykonávána dýchacími svaly. Je dána součinem změny intrapleurálního tlaku (delta Ppl), který je nutný ke změně plicního objemu (deltaV). Dechová práce překonává

 

elasticitu plicní tkáně – tato část dechové práce se nazývá statická, protože nezáleží na rychlosti změny objemu plic. Bude tím menší, čím bude poddajnost plic…

čtěte dále…

Dýchací svaly

Nádech je při normálním klidovém dýchání dějem aktivním, výdech dějem pasivním. Inspirační svaly vychylují systém plíce – hrudník z rovnovážné polohy. Rovnovážného stavu systému plíce – hrudník je dosaženo tehdy, je-li plicní objem rovný funkční reziduální kapacitě (FRC). Této objemové hodnoty je dosaženo na konci klidového výdechu. Pokud se zvyšuje dechové úsilí (například při námaze, nebo při patologické obstrukci dýchacích…

čtěte dále…

Fyziologie dýchání

Pro zachování integrity organizmu je nutný trvalý přísun energie. Energie se v organizmu získává biologickou oxidací, pro kterou je nezbytný stálý přísun kyslíku do tkání. A právě obohacování krve kyslíkem a odevzdávání oxidu uhličitého je základní funkcí dýchacího systému. Plynová výměna probíhá v plicích na alveolokapilární membráně. Dobrá funkce respiračního systému je pro život nezbytná (zastavení oxygenace mozkové tkáně způsobí…

čtěte dále…

Poruchy imunity

Alergieje přehnaná, neúměrná reakce na běžný zevní podnět.

Alergická reakce u zdravého (nealergického ) člověka – tzv. reakce opožděného typu. Tento typ reakce se objevuje jako kožní erupce po některých opakovaně používaných chemikáliích (hlavně v domácnosti) nebo kosmetických přípravcích. Je způsoben aktivovanými T lymfocyty a ne protilátkami.

Alergická reakce u alergické osoby. V tomto případě jde o atopickou alergii, protože je způsobena…

čtěte dále…

Využití imunity: imunizace

Organismus se po setkání s antigenem nebo proděláním nemoci stává proti danému patogenu odolnějším a příště se brání aktivněji a efektivněji. Toto zvyšování odolnosti organismu se může dít přirozenou cestou – proděláním nemoci (přirozená imunizace), nebo uměle – očkováním (umělá imunizace). Očkování můžeme dále rozdělit podle typu látky, kterou podáváme, na pasivní a aktivní imunizaci.

Pasivní imunizace se navozuje podáním protilátek…

čtěte dále…

Řízení imunity

Většina složek imunity spolupracuje s jinými složkami, ať už nespecifické, nebo specifické humorální i buněčné imunity. Příkladů spolupráce bychom našli mnoho: komplex antigen – protilátka (specifická imunita) aktivuje komplement (nespecifická imunita); protilátky ( specifická imunita) často působí jako opsoniny pro různé buňky: makrofágy (nespecifická imunita) nebo cytotoxické buňky (specifická imunita); atd.

Dá se tedy říci, že imunita působí jako jeden celek

čtěte dále…

Zánět

Zánět je označován jako obranná reakce, na které se účastní nespecifické složky imunity. Vzniká po vniknutí cizorodého materiálu do tkáně (infekčního i neinfekčního původu), po poškození traumatem, teplotou nebo chemickou látkou. Je to sled cévních, humorálních a buněčných patofyziologických změn, které mají za úkol nedovolit šíření infekčního materiálu v organismu a postupně ho zničit. Je to komplexní reakce, na které…

čtěte dále…

Fyziologie imunitního systému

Imunitní systém patří spolu s nervovým a endokrinním systémem k základním řídicím systémům organismu. Tyto tři systémy se stýkají a spolupracují na různých úrovních a jejich úlohou je řídit organismus jako celek.

Úkolem imunity je udržování integrity a homeostázy organismu v různých zátěžových situacích, především při infekci a jiných onemocněních (například při nádorovém bujení), významnou roli hraje i při stárnutí.

Určitá schopnost…

čtěte dále…

Krevní transfúze

1. je nutné zajistit správný odběr a označit vzorek krve před odesláním na hematologické oddělení, to zajišťuje obvykle sestra za kontroly lékaře.

2. Transfuzní stanice určí před trasnfuzí krevní skupinu příslušného pacienta dříve popsanými zkouškami.

3. Transfuzní stanice pak potvrdí kompatibilitu krve dárce a příjemce, křížovou zkouškou a to dvojím křížovým pokusem, velkým a malým. U velkého křížového pokusu se mísí krvinky…

čtěte dále…

RH systém

V erytrocytární membráně je 6 Rh antigenů, Rh proto, že byly poprvé použity jako antigeny proti krvinkám opice Macaccus rhesus. Jsou to antigeny C, D, E, c, d, e; účinný antigen je pouze D, který má klinický význam. Ve střední Evropě 85% populace má D antigen. Tito lidé jsou Rh pozitivní (Rh+). 15% populace tento antigen nemá a jsou tedy…

čtěte dále…