Kontaktujte nás ! +420 724 443 817 | info@operativa.cz
Úkolem trávicího systému je příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování, vstřebání štěpných produktů a odstraňování některých nepotřebných, nadbytečných nebo škodlivých látek. Vstřebáním štěpných produktů živin ( bílkoviny, tuky a cukry ) získává organismus jednak potřebnou energii pro životní procesy, jednak si z látek vstřebaných vytváří látky tělu vlastní.
Ústrojí trávící lze schématicky srovnat se zprohýbanou a různě utvářenou trubici, která…
Základním úkolem ústrojí pohlavního je tvorba zárodečných buněk, tj. spermií a vajíček. Dalším úkolem je umožnit setkání spermie a vajíčka, tj. oplození vajíčka. Konečně třetím úkolem u savců je vývoj oplozeného vajíčka v plod a jeho porození. Pohlavní orgány vytvářející spermie se podstatně liší od pohlavních orgánů připravujících vajíčka a zajišťujících vývoj oplozeného vajíčka. Dělíme je proto na pohlavní orgány…
Každý z nás zná své nehty. Nesčetněkrát v životě je stříhal, někdo možná okusoval, ale málo kdo ví, jaká je vlastně anatomie nehtu, jak rychle mu nehty rostou a další zajímavosti, které se dočtete v našem článku o anatomii a funkci nehtu.
Vývoj nehtu začíná ve 3 měsíci nitroděložního života. Během života dosahuje tloušťky 0,5 – 1 mm. Na nehtu lze…
Úkolem cévní soustavy je doprava látek mezi rozmanitými orgány a tkáněmi prostřednictvím tělních tekutin, z nichž je nejvýznamnější krev. Tyto tělní tekutiny představují tzv. vnitřní prostředí, které se vyvíjí u mnohobuněčných organismů. Všechny tkáně a orgány předávají do vnitřního prostředí své výměšky, nepotřebné a odpadní látky a získávají z něho látky nezbytné pro své zachování a svou činnost. Krev je…
Mozek je těleso tvaru vejčitého. Průměrná váha mozku u muže je 1375 g, u ženy 1245 g. Neznamená to však, že by žena měla menší duševní schopnosti. Přepočteno na průměrnou tělesnou váhu má žena naopak mozek relativně o něco větší než muž. Váha mozku se zvětšuje od narození asi do konce 20. roku života. Od 50. roku jeho váha opět…
Rozmanité zplodiny, při látkové výměně, zvláště látky obsahující dusík, musejí být z těla plynule odstraňovány. Dusíkaté látky jsou z těla odváděny především močí. Ledvina se tak uplatňuje jako vylučovací orgán. Vedle toho se ledvina podílí na řízení vodního a iontového hospodářství a tím i na stálosti vnitřního prostředí organismu. Dále se v ledvině vytváří hormon renin, který je východiskem pro…
Klouby a svaly zajišťují možnost pohybu organismu.
Klouby
Kloub plochý – spojení obratlů Kloub sedlový – kloubní ploška sedlovitě prohnutá ( spojení záprstní a prstní kosti u palce ) Kloub kladkový – má jednu styčnou plošku ve tvaru kladky a proti ní na druhé kosti vyvstává hrana ( spojení pažní kosti s předloketními ) Kloub válcový – ( dolní čelist ) Kloub…
Tepenný systém rozvádí krev na periferii těla. V kapilárách dochází k výměně látek. Zpětný transport látek i tekutin obstarává jednak žilní systém, jednak systém mízní, který ovšem má i další specifické úkoly.
Mízní systém začíná na periferii a vede pouze směrem k srdci. Ve svém konečném úseku se napojuje na žíly. Zatím co velké mízní kmeny jsou vcelku dobře patrné, splývají…
Buňka je základní nejmenší jednotka živého organismu, tzn. že jedině buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu – výměnu látek, růst, pohyb, rozmnožování a dědičnost. Buňka sestává z buněčné membrány, která obklopuje cytoplazmu a v ní uložené struktury s vlastním membránovým ohraničením – buněčné organely.
buněčné jádro – obsahuje jadernou tekutinu, chromatinovou kostru a jadérko. Chromatin se skládá z DNA,…
Ústrojí dýchací se skládá z dýchacích cest a z vlastního dýchacího orgánu – plic. Povrch dýchacích cest je z větší části vystlaný víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami. Tento vířivý epitel spolu s vrstvou hlenu, produkovanou na povrch dýchacích cest, umožňuje trvalé očišťování povrchu od vdechnutých cizorodých částic. Do dýchacích cest je rovněž vložen čichový orgán, který prostřednictvím vdechovaného vzduchu příjmá…