Buňka

Buňka je základní nejmenší jednotka živého organismu, tzn. že jedině buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu – výměnu látek, růst, pohyb, rozmnožování a dědičnost. Buňka sestává z buněčné membrány, která obklopuje cytoplazmu a v ní uložené struktury s vlastním membránovým ohraničením – buněčné organely.

buněčné jádro – obsahuje jadernou tekutinu, chromatinovou kostru a jadérko. Chromatin se skládá z DNA, nositelkou dědičnosti, ve které je zapsán náš genetický kód.

ribosomy, Golgiho komplex, endoplasmatické retikulum – jsou další buněčné organely, které slouží k produkci buněčných proteinů, lipidů a syntéze RNA. V Golgiho komplexu se připravují sekreční granula, které mohou být buňkou vydávány procesem zvaným exocytóza.

mitochondrie – jsou místem vysoké metabolické aktivity a je zde uskladňována energie ve formě ATP, která může být použita pro většinu buněčných aktivit.

buněčná membrána – slouží jako vymezení buňky vůči okolí, transportu látek, rozpoznávání hormonů, vzájemnému spojení buněk. S využitím metabolické energie tak může být v buňce vytvářeno a udržováno prostředí vhodné pro život a přežití.