Tenké střevo

V tenkém střevě se odehrává konečné zpracování potravy. Živiny se rozkládají na nejjednodušší složky (trávení) ajsou transportovány do krve nebo mízních cév (vstřebávání).

Tenké střevo je ke své funkci dobře přizpůsobeno: je dlouhé 3,5 metru a má vnitřníplochu přibližně 250 m2 (to je 140x více než je velikost povrchu těla). Sliznice je poskládána do řas (plicae circulares Kerckringi) a tvoří výběžky – klky. Je kryta enterocyty, které mají na povrchu kartáčový lem tvořený mikroklky (výběžky buněk), čímž se dále zvětšuje povrch střeva, tolik potřebný pro vstřebávání. Klk je výchlipka sliznice, do které vstupuje artérie, větvící se uvnitř do kapilár, a vystupuje z ní žíla. Obě krevní cévy jsou doprovázeny cévou lymfatickou. Toto uspořádání umožňuje snadný odvod vstřebaných živin do krve (látky rozpustné ve vodě) a do lymfy (látky rozpustné v tucích).

Střevní šťáva:denně se v epiteliálních buňkách Lieberkühnových krypt tvoří kolem 1800 ml čisté tekutiny s mírně alkalickým pH (7,5 – 8,0), která je rychle reabsorbována v klcích. Tato tekutina tvoří rozpouštědlo pro vstřebávané živiny. V případě, že je reabsorpce porušena, vede to k masivním ztrátám tekutin a iontů průjmovitou stolicí, což je život ohrožující stav. (Např. toxin cholery blokuje reabsorpci střevní šťávy, vznikají vodnaté průjmy a obrovské ztráty tekutin a iontů (pět až deset litrů za den), které bez léčby téměř vždy končí smrtí.)

Brunnerovy žlázky, lokalizované hlavně v duodenu, secernují především hlen, který stejně jako v ostatních částech trávicího traktu má za úkol chránit sliznici. Kromě toho se ve střevě produkují také další trávicí enzymy. Jsou uvolňovány natrávením z deskvamovaných buněk tenkého střeva. Jsou to především disacharidázy, dokončující štěpení cukrů, peptidázy, štěpící polypeptidy na aminokyseliny a střevní lipáza.

Motilita tenkého střevaje opět regulována nervově a humorálně. Nervovou regulaci obstarávají sympatikus (zpomalení), parasympatikus (zrychlení) a reflexy: intestino-intestinální (roztažení jedné části zajistí relaxaci zbytku střeva), ileo-gastrický reflex (rozepětí ilea sníží motilitu žaludku) a gastro-ileální reflex (zvýšení motility žaludku zvýší motilitu ilea). Z humorálních působků zvyšuje motilitu substance P, bombesin a neurotenzin a snižuje ji somatostatin a GIP.

Zvláštní význam má část tenkého střeva nazvaná dvanáctník – duodenum.

  • řídí sekreci a vyprazdňování žaludku (nervově – enterogastrickým a duodenokolickým reflexem a humorálně GIP, sekretinem, CCK a somatostatinem)
  • na Vaterskou papilu ústí vývody pankreatu a žlučníku, a proto v něm působí trávicící enzymy pankreatické šťávy a žluč. Enzymy pankreatické šťávy jsou nejdůležitějšími enzymy v GIT.
  • vstřebávají se v něm vitamíny B1, B2 a C

Z duodena přechází trávenina do jejuna a ilea, kde se tvoří střevní šťáva tenkého střeva, která rozkládá natrávené živiny na jednoduché sloučeniny, a kde dochází k hlavnímu vstřebávání živin (viz dále).

Sdílej příspěvek

Opustit komentář