Srdeční revoluce

Srdeční činnost je cyklický děj, který se neustále opakuje. Jeden cyklus představuje srdeční revoluci. Kontrakce svaloviny je systola, uvolnění svaloviny je diastola. Výsledkem změn napětí srdeční svaloviny jsou tlakové změny v srdečních dutinách. Aktivní tlakové změny jsou hnací silou krevního proudu.

Na počátku srdeční revoluce jsou tlaky v komorách a předsíních téměř vyrovnané a nízké, blíží se hodnotám atmosférického tlaku. Atrioventrikulární chlopně jsou uvolněné, čímž je umožněna komunikace mezi srdečními dutinami. Vlivem setrvačnosti a malého rozdílu tlaků mezi komorami a síněmi proudí krev z předsíní do komor. Toto období se nazývá obdobím rychlého plnění komor a trvá 1/3 doby plnění. V další fázi diastoly, v období pomalého plnění komor, je objem přesunuté krve z předsíní do komor menší a v poslední fázi se komory plní v důsledku aktivní kontrakce síní. Při klidové srdeční frekvenci trvá období plnění komor 350 ms. Objem komor na konci komorové diastoly je největší a dosahuje v klidovém období hodnot 120-140 ml. Je to konečný diastolický objem. Po uplynutí doby, v níž vzniká vzruch v srdečních centrech a při dosažení určitého napětí komorové svaloviny, se vlákna komor začínají stahovat, tlak v komorách se zvyšuje a uzavřou se atrioventrikulární chlopně. Začíná tak aktivní fáze srdeční revoluce, tj. systola komor. V první fázi komorové systoly se zvyšuje nitrokomorový tlak, avšak objem se nemění. Toto je fáze isovolumická. Isovolumická fáze trvá 50 ms, její délka je konstantní i při různých hodnotách tepové frekvence. Při dosažení tlaku v komorách vyššího, než je tlak v arteriích (120 Torr v aortě, 35 Torr v plicní tepně) se otevírají semilunární chlopně a krev začíná proudit do oběhu. Nastává fáze rychlého vypuzování. Tlak v komorách a velkých arteriích má téměř stejnou hodnotu, která se označuje jako systolický tlak. Postupně tlak vypuzované krve slábne, kontrakce některých částí svaloviny ustává, tlak v komorách začíná klesat. Toto je fáze pomalého vypuzování. Při dalším poklesu tlaku v komorách se posléze uzavřou semilunární chlopně. Trvání fáze rychlého vypuzování (ejekční fáze) je 1/3 celkového trvání vypuzování, 2/3 náleží fázi pomalého vypuzování. Celková doba systoly při klidové srdeční frekvenci je 250-300 ms.

Při jedné systole se vypudí do oběhu 70-80 ml krve. Tento objem se nazývá systolický (tepový) objem. Poměr mezi konečným diastolickým objemem (50-60 ml) a systolickým objemem se označuje jako ejekční frakce a udává se v procentech. Ejekční frakce u zdravého člověka je 60%.

Při diastole komor nitrokomorový tlak prudce klesá, ale délka svalových vláken se nemění. Tato fáze srdeční revoluce se označuje jako isometrická relaxace. V předsíních v konci komorové systoly i na začátku diastoly tlak mírně stoupá (změny tlaku v předsíních jsou malé), takže záhy po počátku diastoly převyšuje tlak v relaxovaných komorách. Proto se otevírají atrioventrikulární chlopně a začínají se plnit komory. Následná aktivní kontrakce předsíní ještě zvýší komorovou náplň. Podíl aktivity předsíní na plnění komor je různý, zvyšuje se při vyšších tepových frekvencích. Systola síní trvá 100 ms a diastola komor při klidové tepové frekvenci 500 ms.

Sdílej příspěvek

Opustit komentář