Srdce jako pumpa

Krevní oběh je tvořen dvěma oddělenými okruhy, zařazenými za sebou. Každý je aktivován jednou srdeční komorou. Malý (plicní) oběh je poháněn pravou komorou srdeční, velký (systémový) levou komorou. Objem krve, který je za časovou jednotku přečerpán malým a velkým oběhem je stejný. Plicní a systémový oběh se však liší tlakem a odporem. Tlak v plicním oběhem je 4-5 krát nižší než v oběhu systémovém.

Srdce pracuje jako tlakové čerpadlo. Na jeho výkonu se podílí složka statická, kdy překonává tlakový rozdíl mezi komorou a aortou nebo plicnicí a složka kinetická, kdy udílí zrychlení vypuzenému množství krve a jistému množství krve v aortě. Výkon levého srdce, které pracuje v podmínkách vyššího tlaku, je odpovídajícím způsobem vyšší vzhledem k pravému srdci.

Začátek malého oběhu se určuje zpravidla od pravé předsíně, kam ústí horní a dolní dutá žíla. Z pravé předsíně postupuje krev do pravé komory přes trojcípou chlopeň. Po naplnění pravé komory je krev stažením srdeční svaloviny (systola) vypuzena přes poloměsíčitou pulmonální chlopeň do plicní tepny. Ta se v plicích větví na menší tepny, tepénky, arterioly a vlásečnice (kapiláry) plicních sklípků. Při průchodu plicními kapilárami se krev nasytí kyslíkem, který má v alveolech vyšší parciální tlak a současně odevzdá kysličník uhličitý. Rychlost přestupu je taková, že stačí vyrovnat parciální tlaky kyslíku i kysličníku uhličitého i při několikanásobně zrychleném průtoku krve kapilárou, např. při tělesné námaze.

Plicní kapiláry ústí do venul a postupně se zvětšujících plicních žil. Plicní žíly tudíž obsahují krev plně nasycenou kyslíkem a se sníženým obsahem kysličníku uhličitého. Plicní žíly ústí do levé předsíně.

Velký oběh začíná z levé předsíně, odkud krev přitéká přes bikuspidální (mitrální) chlopeň do levé komory. Aktivitou svaloviny levé komory srdeční je krev vypuzována do aorty přes aortální chlopeň. Z aorty jsou zásobovány všechny orgány okysličenou, arteriální krví. Z aorty odstupují menší tepny (arterie), které vedou krev do jednotlivých částí těla. Arterie se větví na menší tepénky (arterioly). Arterie a arterioly mají velký význam jak pro distribuci krve do jednotlivých orgánů, tak pro udržování tlaku v systémovém oběhu. Nazývají se muskulární arterie, neboť svalovina v jejich stěně ovládá vnitřní průsvit cévy. Síť vlásečnic navazujících na arterioly je prostředím, kde probíhá výměna látek mezi krví a intersticiem. Při výměně plynů se odevzdá rozhodující část kyslíku a krev příjme příslušné množství oxidu uhličitého. Ve vlásečnicích se rovněž výměňují živiny a splodiny látkové výměny. Po průtoku kapilárami je krev vedena do venul a postupně do větších žil a vrací se horní nebo dolní dutou žilou do pravého srdce. Za klidových podmínek trvá průtok celým systémem asi jednu minutu.

Ve velkém oběhu je několik zvláštních systémů, kde krev po průchodu kapilárním řečištem je svedena do žíly a opět se dostává do kapilární sítě. V trávícím systému je krev odváděna portální žilou do jater a tam se opět větví v systému jaterních kapilár. V ledvinách po průtoku kapilárami Bowmanova váčku prochází krev kapilárním systémem ledvinové dřeně. Obdobně je druhotný kapilární systém v přední části hypofýzy, kam přichází krev z hypothalamu. Tyto tři systémy se nazývají portální.

Sdílej příspěvek

Opustit komentář