Oběh lymfy

Tkáňový mok, jehož objem činí u dospělého člověka 10.5 litru, musí být ve svém složení neustále obnovován. Póry ve stěně většiny vlásečnic a relativně vysoký hydrostatický tlak na jejich začátku umožňují, že část krevní plazmy je filtrována do tkání, s výjimkou krevních buněk a plazmatických bílkovin. Tímto způsobem je za den přefiltrováno 20 litrů tekutiny, z níž je 18 litrů vstřebáno zpět na venózním konci vlásečnic. Zbytek tekutiny se vrací do krve lymfatickými cévami. K nasávání většiny odfiltrované tekutiny napomáhá onkotický tlak plazmatických bílkovin, především albuminu. Proto při nedostatku plazmatických bílkovin (např. hladovění) vznikají edémy z hladu. Podobně se při poruše funkce jater objevuje tekutina hromadící se především v břišní dutině (ascites). Edémy vznikají i při nefrotickém syndromu, což je porucha ledvin, při které se ztrácí velké množství plazmatických bílkovin. Edém se však může vyvinout i při omezeném odtoku lymfy nebo při zvýšení propustnosti vlásečnic účinkem toxinů. Mízní cévy odvádějí mízu (lymfu) do žilního řečiště. Míza ze zažívacího traktu je až mléčně zakalena, zvláště je-li potrava bohatá tuky. Míza však vždy obsahuje různé množství lymfocytů. Mízní cévy jsou svou stavbou podobnou krevním vlásečnicím, tzn. že jejich stěna je tvořena jen vrstvou endotelových buněk uložených v řídkém vazivu, s ojedinělými hladkými svalovými buňkami. Na některých místech uvnitř lumen jsou i chlopním podobné útvary. V průběhu mízních cév jsou vsunuty mízní uzliny (nodi lymfatici), na povrchu s vazivovým pouzdrem, z něhož do nitra proniká trámčina. Prostory mezi trámčinou jsou vyplněny lymfocyty. Míza je v mízních uzlinách filtrována, zbavena cizích tělísek, včetně prachových částic z plicní tkáně, a obohacena o lymfocyty. Takové uzliny, které filtrují lymfu z určité oblasti se nazývají uzliny regionální. Některé z nich se mohou zvětšit i zachycenými nádorovými buňkami, což je někdy velmi cenným a diagnostickým momentem při posuzování stadia nádorového bujení. Soutokem tří hlavních kmenů vzniká hrudní mízovod (ductus thoracicus), který je uložen podél srdečnice a ústí do žilního úhlu mezi vena jugularis a vena subclavia sinistra. Mízní cévy z pravé poloviny hlavy, krku a pravé horní končetiny a plic ústí pravostranným mízním kmenem do pravého žilního úhlu. Mízní uzliny, mandle, lymfoidní tkáň ve sliznicích , ve slezině a v brzlíku je zdrojem lymfocytů a uvedené struktury jsou označovány jako mízní orgány, či lymfatické orgány.

Sdílej příspěvek

Opustit komentář