Glukokortikoidy – kortizol

Glukokortikoidy – kortizol

Kortizol je hormon, bez kterého by se organismus mohl obejít. Nicméně za jeho nepřítomnosti není tělo schopno reagovat na jakýkoli stres a to by mohlo vést ke smrti.

Kortizol má množství účinků, ale nejdůležitější jsou účinky metabolické: snaží se všemi prostředky udržet normální hladinu glukózy v krvi.

  • stimuluje glukoneogenezu z mastných kyselin (k tomu aktivuje lipolýzu a do krve se vyplavují mastné kyseliny, ale i cholesterol) a aminokyselin (zvyšuje katabolismus bílkovin, což může při delším trvání sekrece způsobit svalovou slabost). Snižuje využití glukózy ve svalech.
  • má mírné mineralokortikoidní účinky, které jsou však za patologických okolností (při vysokém objemu sekrece) významné
  • působí protizánětlivě (stabilisuje lysozomové membrány, snižuje permeabilitu kapilár a snižuje migraci a fagocytózu neutrofilních granulocytů)
  • účastní se na vyzrávání plic a tvorbě surfaktantu
  • má antialergický a imunosupresivní účinek
  • jako nežádoucí účinky – působí osteoporosu v kostech (snížením absorpce vápníku), má vliv na ztenčení kůže, vznik strií (pajizévek), zvyšuje krevní tlak působením na cévy a stimuluje žaludeční sekreci kyseliny chlorovodíkové (vznik „stressových vředů“)

Sekrece kortizolu je řízena zpětnou vazbou adrenokortikotropním hormonem z adenohypofýzy a je též stimulována stresem.

Regulace sekrece kortizolu.

Stresová reakce odpovídá za zajištění homeostázy za mimořádných podmínek. Jakýkoli druh stresu, fyzický, ale i psychický, vede ke zvýšení sekrece corticotropin releasing hormonu (CRH) v hypothalamu, ten zvýší sekreci ACTH a tím se zvýší i sekrece kortizolu. Zvýšená sekrece glukokortikoidů zvyšuje sekreci adrenalinu a noradrenalinu ze dřeně nadledvin se všemi následky. (Viz adrenalin.)

Sdílej příspěvek

Opustit komentář