Endoplazmatické retikulum

Endoplazmatické retikulum

Endoplazmatické retikulum je tvořeno soustavou tubulů, cisteren, lamel a váčků (sakulů). Vnitřní prostor retikula je vyplněn endoplazmatikou matrix a komunikuje s perinukleární cisternou. Rozlišujeme granulární (hrubé) a agranulární (hladké) retikulum podle přítomnosti či absence na povrch vázaných ribosomů.

Granulární (hrubé) endoplazmatické retikulum má na cytoplazmatickém povrchu vázány četné ribosomy, ve kterých probíhá proteosyntéza. Peptidové řetězce při průchodu membránou retikula jsou glykosylovány na glykoproteiny a ty jsou distribuovány transportními vezikuly (váčky) do Golgiho aparátu.

Agranulární (hladké) endoplazmatické retikulum nenese na svém povrchu vázané ribosomy. Syntetizuje lipidy, převážně fosfolipidy a cholesterol, které jsou rychle využívány ke stavbě membrány, což je příčinou neustálého zvětšování povrchu této organely. Zároveň se však z endoplazmatického retikula odštěpují váčky, malé transportní vezikuly, jež migrují do Golgiho aparátu. Schopnost retikula akumulovat Ca2+ ionty a udržovat jejich homeostázu, se uplatňuje především u svalových a nervových buňek. Dějištěm je sarkoplazmatické retikulum u vláken kosterního svalu či myokardu nebo trny na dendritu nervové buňky. U endokrinních buněk jsou v sarkoplazmatickém retikulu syntetizovány steroidní hormony.

Sdílej příspěvek

Opustit komentář