Kůže jako smyslový orgán

Protože je v ní množství receptorů, zejména mechanických, tepelných a bolestivých. Jsou to tělíska Vater-Pacciniho, Ruffiniho a Krauseho a dále volná zakončení nervová pro percepci bolesti. Tyto receptory jsou v kůži uloženy nerovnoměrně, nejvíce na nejcitlivějších místech kůže, zejména na akrálních částech (nos, ušní boltce, bříška prstů), nejméně receptorů je v oblasti zad.

V současné době se vedou diskuze, zda jsou…

čtěte dále…

Funkce kůže

Kůže je významný a důležitý orgán lidského těla. Z anatomie víme, že je to největší plošný orgán lidského těla, jeho plocha je l,5 až 1,8 m2, a jeho hmotnost 4,5 kg. Kůže se skládá z pokožky (epidermis), ze škáry (corium) a podkožního vaziva (subcutis).

Obranná funkce. Kůže odděluje vnější a vnitřní prostředí a brání vnikání škodlivých látek do vnitřního prostředí organizmu.…

čtěte dále…

Funkční zkoušky ledvin

Funkcí ledvin je především filtrovat krev a zpětně vstřebávat látky, které pomáhají udržet krevní objem a osmolalitu, a vylučovat zplodiny. Proto biochemické vyšetření krve a moči je jedním z důležitých ukazatelů funkce ledvin.

Specifická hmotnost moči se mění v závislosti na obsahu solutů. Měří se urinometrem. Zdravá ledvina dokáže moč zkoncentrovat na specifickou váhu 1030 až 1040 a zředit až na 1001.

Test na…

čtěte dále…

Močení

Močení (mikce) je proces vyprazdňování močového měchýře. Močový měchýř se postupně naplňuje a až do objemu 200 – 300 ml se v něm nezvyšuje tlak. Po překročení této fyziologické kapacity intravesikální tlak stoupá a vyvolává pocit nucení na močení, náplň 400 ml už vyvolává mikční reflex. Centrum tohoto reflexu je v sakrální míše. Potlačení nebo přerušení mikčního reflexu je u člověka…

čtěte dále…

Struktura ledvin

Makroskopicky je ledvina členěna na kůru a dřeň. V kůře jsou uloženy glomeruly a proximální a distální tubulus, do dřeně se zanořuje Henleova klička a prochází jí i sběrací kanálek, který odvádí vytvořenou moč do ledvinové pánvičky.

Funkční jednotkou ledviny je nefron. Ledviny mají dva miliony nefronů a každý z nich je sám o sobě schopný vytvářet moč. Nefron se skládá z glomerulu,…

čtěte dále…

Průtok krve ledvinami

Každá ledvina je zásobena renální arterií, která přímo odstupuje z aorty. Před vstupem do ledvin se renální arterie dělí na dvě až tři větve, které zásobují horní, střední a dolní část ledvin. Arterie se v ledvinách dále dělí, až z obloukovitých arterií (arteriae arcuatae) odstupují arterie interlobulární, které dávají vznik aferentním arteriolám, přivádějícím krev do glomerulů.

U zdravého dospělého člověka protéká ledvinami 1300 ml…

čtěte dále…

Ledviny

Ledviny jsou pozoruhodný párový orgán. Ačkoli jsou menší než mužská pěst, dokáže každá z nich přefiltrovat za den 1700 litrů krve a vyloučit kolem jednoho litru koncentrované tekutiny s odpadními látkami. Jsou orgánem pro život nezbytným, i když jedna ledvina na všechny funkce stačí.

Ledviny mají několik funkcí:

vylučují z těla škodlivé látky (zplodiny metabolismu), cizorodé látky (léky), a látky sice využitelné, ale v…

čtěte dále…

Poruchy příjmu potravy

Ke stanovení stavu výživy organismu (nutričního stavu) organismu se používá BMI (Body Mass Index). Vypočítá se tak, že se tělesná hmotnost v kilogramech dělí druhou mocninou výšky v metrech. Normální hodnota BMI je 20,0 – 24,9, při hodnotách vyšších mluvíme o různých stupních obezity a u hodnot nižších než 17,5 o kachexii.

Obezita je onemocnění, kterým v současné době trpí kolem 50 % populace.…

čtěte dále…

Řízení příjmu potravy

Příjem potravy je řízen z hypothalamu, kde se v laterální části nalézá centrum pro příjem potravy. Je-li toto centrum stimulováno, dochází k nadměrnému příjmu potravy (hyperfagii). Ve ventromediální části hypothalamu se naproti tomu nalézá centrum sytosti, které, je-li stimulováno, vede organismus k odmítání potravy (anorexii). Tato základní centra jsou ovlivňována celým souborem informací:

teplotou krve protékající hypothalamem (teplá krev vede ke…

čtěte dále…

Minerální a stopové prvky – mangan, kobalt, chrom, cín

Lidské tělo se jako každý organismus skládá z prvků biogenních (uhlík, vodík, dusík a kyslík). Kromě toho obsahuje minerální prvky, které se v něm vyskytují v množství od stovek do desítek gramů (sodík, draslík, vápník, fosfor, hořčík a síra). V řádově nižších koncentracích než hlavní minerály se v lidském organismu nacházejí stopové prvky (železo, zinek, jód, selen, fluor, hliník, měď,…

čtěte dále…