Pot

Je produktem potních žláz. Skládá se především z vody a iontů (Na+, K+ a Cl-), kyseliny mléčné a močoviny. V horku vzniká u neaklimatizovaného člověka asi 1000 ml potu za hodinu. Odpařováním vznikají ztráty vody a iontů (denní ztráta soli je asi 15 až 30 g), především u lidí neaklimatizovaných. Po jednom až šesti týdnech pobytu v horkém prostředí se zvýší…

čtěte dále…

Tvorba a výdej tepla

Teplota je udržována tvorbou a výdejem tepla. Jestliže je tvorba tepla větší než tepelné ztráty, teplota organismu se zvyšuje, a naopak.

Tvorba tepla probíhá hlavně v jádře a to především v játrech, protože mají velice aktivní metabolismus, a ve svalech. Většinou se teplo tvoří jako vedlejší produkt při metabolických dějích, může se však tvořit i aktivně: svalovou činností nebo zvýšením metabolismu…

čtěte dále…

Kolísání tělesné teploty

Tělesná teplota se mění v závislosti na

denní době (nejnižší je ve 4 hodiny ráno a nejvyšší pozdě odpoledne)
aktivitě organismu (aktivita zvyšuje metabolismus a tím zvyšuje tvorbu tepla)

sekreci některých hormonů: například vlivem progesteronu se u žen zvyšuje po ovulaci vaginální teplota o 0,5 oC, takže měření ranní teploty může být použito jako důkaz funkčního ovariálního cyklu nebo těhotenství. Thyroxin zvyšuje tělesnou…

čtěte dále…

Tělesná teplota – teplota slupky a jádra

Normální tělesná teplota lidského těla kolísá mezi 35,8 – 37,4 oC. Je to teplota naměřená v axile a závisí na aktivitě a stavu organismu, na teplotě, vlhkosti a proudění vzduchu v okolí a na oblečení měřeného. Říká se jí teplota slupky. Slupka jsou ty části těla, jejichž tělesná teplota se částečně mění vlivem okolí (horní a dolní končetiny, hlava a…

čtěte dále…

Termoregulace

Termoregulace je schopnost organismu udržovat stálou optimální tělesnou teplotu. Dosahuje toho jednak změnami v tepelné izolaci kůže a jednak změnami intenzity metabolismu. Tuto schopnost však mají pouze vyšší živočichové – teplokrevní neboli homoiotermní. Nižší živočichové mění teplotu organismu podle teploty okolí. Říká se jim studenokrevní neboli poikilotermní. Člověk patří od narození (přestože novorozenec ještě nemá termoregulaci plně vyvinutou) mezi živočichy…

čtěte dále…

Kožní žlázy

Ke kožním žlázám patří i mléčné žlázy,jež u ženy po dosažení pohlavní zralosti se zvětšují v prsy (mammae). U mužů zůstávají základy mléčných žláz v pubertě beze změn. Žlázová hmota ženského prsu se skládá z 15 až 20 žlázových lalůčků, obklopených tukovým vazivem a spodinou se opírajících o velký prsní sval. Po dosažení pohlavní dospělosti prochází mléčná žláza cyklickými změnami,…

čtěte dále…

Kůže

Z epitelu pokožky vznikají kožní deriváty (adnexa). Jsou to jednak útvary zrohovatělé (vlasy, chlupy, nehty), jednak kožní žlázy.

Vlasy (chlupy) jsou vsazeny do vlasové pochvy, na jejíž spodině je škárová papila, zásobená cévami. Na tuto papilu nasedá vlasová cibulka, z níž vlas vyrůstá a roste z vlasové pochvy ven. V silnějších vlasech (chlupech) můžeme rozlišit korovou vrstvu, tvořenou z protáhlých buněk…

čtěte dále…

Resorpční funkce kůže

Resorpční funkce kůže – je u člověka poměrně malá na rozdíl od obojživelníků. Zejména je kůže nepropustná pro vodu a všechny látky rozpustné ve vodě. To je důležité pro terapeutickou aplikaci, protože všechny látky, které chceme kůží aplikovat, musí být naopak rozpustné v tucích. Aplikované látky musí být rozpuštěny v tukových rozpustidlech, která naruší maz a jeho ochrannou funkci. Tukovité…

čtěte dále…

Vylučovací funkce kůže

Vylučovací funkce kůže se realizuje zejména potními a mazovými žlázami. Pot je důležitý sekret, který se vytváří za normálních okolností stále (kůží se stále ztrácí určité množství vody, což nazýváme neznatelným pocením – perspiratio insensibilis). V potu jsou obsaženy různé látky a zejména soli. Při velkých ztrátách vody – při perfúzním pocení – se ztrácí až 10 – 15 litrů…

čtěte dále…

Funkce kůže – metabolická a skladovací

Je v ní velké množství tuku, který představuje energetickou zásobárnu organizmu a to i u osob hubených. Tuk má i význam mechanický, tepelně-izolační, a metabolický. V podstatě je dvojí druh tuku: a) tuk bílý nebo žlutý, b) tuk hnědý. Tuk hnědý se u člověka vyskytuje poměrně vzácně, především v ontogeneze, kdy slouží k tvorbě tepla mechanizmem netřesové termogeneze; tento mechanizmus je vytvářen…

čtěte dále…