Štítná žláza (Glandula thyreoidea)

Štítná žláza je umístěna na přední straně krku podél hrtanu a trachey. Tvoří ji dva laloky spojené můstkem (isthmem). Štítná žláza produkuje dva hormony (T4 – tyroxin a T3 – trijodtyronin), jejichž sekrece je řízena jednak nabídkou jodu a jednak řídícími hormony z hypothalamu a hypofýzy (thyreotropním hormonem – TRH a thyreoideu stimulujícím hormonem – TSH).

Buňky štítné žlázy vytvářejí folikuly,…

čtěte dále…

Neurohypofýza

vzniká jako výběžek hypothalamu. Neurosekrecí jsou do ní transportovány a v ní skladovány dva peptidové hormony velmi podobného složení: antidiuretický hormon (ADH – vazopresin) a oxytocin.

Antidiuretický hormon (vazopresin):

zvyšuje propustnost sběracího kanálku a distálního tubulu v ledvinách pro vodu, zvyšuje její resorpci do intersticia ledvin a tím snižuje diurézu (množství vylučované vody močí – proto ADH)
stimuluje činnost Na/K pumpy
zvyšuje napětí cévní…

čtěte dále…

Adrenokortikotropní hormon (ACTH)

Působí na kůru nadledvin a zvyšuje sekreci glukokortikoidů.

ACTH je secernován v podobě velké molekuly proopiomelanokortinu (také se jí říká „big mama“), která se proteolyticky štěpí, a kromě ACTH vzniká několik menších hormonů:

Lipotropiny mají slabé lipolytické účinky, jejich hlavní význam je v tom, že se mohou přeměnit na beta–endorfiny.

Beta–endorfiny a met–enkefaliny jsou opioidní peptidy, které zmírňují bolest a mají euforizující účinky.

 

Melanocyty stimulující hormon…

čtěte dále…

Hormon Prolaktin (PRL)

Během těhotenství pomáhá prolaktin připravovat mléčnou žlázu ke kojení (stimuluje růst alveolů mléčné žlázy), odpovídá za tvorbu mléka po porodu a za přerušení menstruačního cyklu během kojení. Pravděpodobně má i metabolické účinky. Počítá se ke stresovým hormonům, protože se jeho hladina ve stresu významně zvyšuje. Bylo také zjištěno, že je secernován nejen adenohypofýzou, ale i různými jinými tkáněmi, dokonce i…

čtěte dále…

Růstový hormon (somatotropní hormon – STH, growth hormone – GH)

Je velmi významný hormon bílkovinné povahy, který nepůsobí přes další endokrinní žlázu. Během dne kolísá jeho hladina v krvi v závislosti na aktivitě mozkové kůry, dále je hladina závislá na stresu, zátěži, hladině některých hormonů (ADH, glukagon ) v krvi, na glykémii, atd. Sekrece se zvyšuje také ve spánku. Sekrece je řízena z hypothalamu uvolňujícím a inhibujícím hormonem (GH RH a…

čtěte dále…

Chemická povaha hormonů a mechanismus jejich účinku

Jednotlivé hormony mohou mít různou chemickou povahu a tato zásadním způsobem ovlivňuje jejich mechanismus účinku.

Proteinové, peptidové a aminokyselinové hormony jsou produkovány hlavně v hypothalamu, hypofýze, příštítných tělíscích, thymu a Langerhansových ostrůvcích. Aminokyseliny ani jejich vyšší sloučeniny nejsou rozpustné v tucích, tedy ani v buněčné membráně, a proto chtějí-li aktivovat proteosyntézu v buněčném jádře (což je podkladem jejich účinku), musí mít na…

čtěte dále…

Žlázy s vnitřní sekrecí

Všechny funkce organismu jsou řízeny a kontrolovány třemi velkými systémy: nervovým, humorálním (hormonálním) a imunitním. Existuje mezi nimi množství interakcí, při kterých se vzájemně doplňují, ovlivňují a vylaďují své působení ve prospěch jednotného řízení organismu. Humorální systém působí na organismus prostřednictvím hormonů.

Hormon je účinná látka vylučovaná buňkami nebo tkáněmi do krve a vyvolávající v cílové tkáni specifickou chemickou odpověď. Pro…

čtěte dále…

Stavy spojené se změnou tělesné teploty

Přehřátí organismu (hypertermie)
Je stav, kdy se nemění nastavení termostatu v hypothalamu, ale mechanismy, které zajišťují termoregulaci, nezvládají situaci nebo nefungují. K přehřátí organismu může dojít při velké zátěži organismu cvičením nebo těžkou prací v horkém počasí. Lidé s kardiovaskulárním onemocněním nebo lidé vyššího věku jsou ve větším nebezpečí.
Horečka
Je reakce organismu na změněné nastavení centra pro regulaci teploty v hypothalamu. Vlivem poškození mozku nebo vlivem…

čtěte dále…

Termeregulace tělesné teploty u novorozence

Jak už bylo uvedeno, patří člověk od narození mezi homoiotermní organismy, přestože se rodí s nevyvinutou termoregulací. Nezralost se projevuje neschopností třesové termogeneze (nejsou myelinizované motorické dráhy, které tento proces zajišťují). Jako náhrada slouží netřesová termogeneza, která se uplatňuje asi do půl roku života: V hnědé tukové tkáni, které má novorozenec poměrně hodně (hlavně mezi lopatkami, v horní části krku a…

čtěte dále…

Regulace tělesné teploty

Za normálních okolností je tvorba a výdej tepla v rovnováze a udržuje se v rozsahu teplotní pohody (35,8 – 37,4 oC). Termoregulace nastupuje až po přestoupení tepelné hranice. Teplota se pak udržuje zpětnovazebným mechanismem, jehož centrum je v hypothalamu. Aby tento zpětnovazebný systém fungoval, je třeba, aby existovaly detektory teploty – tepelné senzory (termoreceptory). Byly prokázány jednak hluboké termoreceptory v hypothalamu samotném,…

čtěte dále…