Endoplazmatické retikulum

Endoplazmatické retikulum je tvořeno soustavou tubulů, cisteren, lamel a váčků (sakulů). Vnitřní prostor retikula je vyplněn endoplazmatikou matrix a komunikuje s perinukleární cisternou. Rozlišujeme granulární (hrubé) a agranulární (hladké) retikulum podle přítomnosti či absence na povrch vázaných ribosomů.

Granulární (hrubé) endoplazmatické retikulum má na cytoplazmatickém povrchu vázány četné ribosomy, ve kterých probíhá proteosyntéza. Peptidové řetězce při průchodu membránou retikula jsou glykosylovány…

čtěte dále…

Ribosomy

Ribosomy se v buňce vyskytují jako volné v cytoplazmě nebo vázané na membránu granulárního endoplazmatického retikula či zevní jadernou membránu. Jsou to densní granulární organely. Představují složitý komplex více než sta molekul, který se posunuje po vlákně – řetězci RNA a podle zapsané informace syntetizuje peptidový řetězec.…

čtěte dále…

Jadérko

Z funkčně morfologického hlediska lze jádro rozdělit na 3 základní komponenty:

1) jadernou membránu

2) chromatin

3) jadérko
Jadérko je patrné v jádře jako kulatá, membránou neohraničená organela. Jadérko tvoří část chromatinu syntetizující ribosomální ribonukleové kyseliny – RNA, na které se navazují ribosomální proteiny. RNA se kondenzují do granulárních „podjednotek“ ribosomů (nezralých). Tyto částice jsou transportovány do cytoplazmy, kde se jako „zralé“ ribosomy účastní…

čtěte dále…

Chromatin

Z funkčně morfologického hlediska lze jádro rozdělit na 3 základní komponenty:

1) jadernou membránu

2) chromatin

3) jadérko

Základní složkou chromatinu je komplex deoxyribonukleová kyselina (DNA) – protein. Chromatin je uspořádán do specifických jaderných struktur – chromosomů, jež jsou nositeli genetické informace. Tak je buňka připravena k mitóze – dělení. Chromosomy mají dvě základní funkce během interfáze: řídí metabolické a diferenciační pochody v buňce…

čtěte dále…

Zevní jaderná membrána

Z funkčně morfologického hlediska lze jádro rozdělit na 3 základní komponenty:

1) jadernou membránu

2) chromatin

3) jadérko

Jaderný obal tvoří zevní a vnitřní jaderná membrána, mezi nimi je perinukleární prostor – cisterna .

Zevní jaderná membrána místy přechází do membrán endoplazmatického retikula buňky a jsou na ní lokalizovány ribosomy. Toto uspořádání umožňuje transport genetické informace do cytoplazmy. Vnitřní jaderná membrána komunikuje s perinukleární cisternou…

čtěte dále…

Jádro – nucleus

V buněčném jádře je deponována genetická informace buňky. Oproti buněčné cytoplazmě je ohraničeno jadernou membránou. Jeho tvar i velikost závisí na tvaru a funkci příslušné buňky. Některé specializované buňky , například erytrocyty, jsou bezjaderné a ztratily schopnost reprodukce (např. neurony).

Z funkčně morfologického hlediska lze jádro rozdělit na 3 základní komponenty:

1) jadernou membránu

2) chromatin

3) jadérko…

čtěte dále…

Plazmatická membrána

Zajišťuje integritu buňky. Je to struktura, jež odděluje buňku od zevního prostředí, ohraničuje její tělo i výběžky a chrání ji před vnějšími vlivy. Není strukturou rigidní, nýbrž nesmírně plastickou, která se aktivně účastní buněčného metabolizmu regulace poměrů mezi extracelulárním a intracelulárním prostředím, přispívá k morfologické stabilitě buňky. Z funkčního i morfologického hlediska je jednou z nejdůležitějších buněčných organel. …

čtěte dále…

Buněčná fyziologie, struktura a funkce buněk

Všechny živé organizmy jsou složeny z buněk. Lidské tělo tvoří přibližně 75.1018 buněk. Jako základní strukturální i funkční jednotka dovede buňka přijímat potřebné živiny z okolního prostředí a tím udržovat svou strukturu i specifické funkce.

Jako život každého živého organizmu je i život buňky časově omezený. Nová buňka vzniká buněčným dělením a zaniká dalším dělením nebo smrtí. Buňku definujeme jako nejmenší jednotku…

čtěte dále…

Regulace tělesné teploty

Za normálních okolností je tvorba a výdej tepla v rovnováze a udržuje se v rozsahu teplotní pohody (35,8 – 37,4 oC). Termoregulace nastupuje až po přestoupení tepelné hranice. Teplota se pak udržuje zpětnovazebným mechanismem, jehož centrum je v hypothalamu.
Za normálních okolností je tvorba a výdej tepla v rovnováze a udržuje se v rozsahu teplotní pohody (35,8 – 37,4 oC). Termoregulace…

čtěte dále…

Krev, její složení a funkce

Krev je součástí mimobuněčné tekutiny, která protéká cévami. Její základní funkcí je přenos různých látek, především kyslíku a oxidu uhličitého mezi tkáněmi a plícemi – červené krvinky (erytrocyty). Další krevní elementy pro nás nepřetržitě pracují jako strážci před infekcí, udržují dobrou imunitu – bílé krvinky (leukocyty), jiné zase brání ztrátě velkého množství krve při poranění – destičky (trombocyty). Více se…

čtěte dále…