Rizikové faktory pro vznik obstrukční spánkové apnoi

Hlavním rizikovým faktorem je obezita. K rozvoji OSA ( obstrukční spánková apnoe) dochází častěji u mužů a ve vyšším věku. Také poloha na zádech vede k OSA gravitačními mechanismy a způsobuje posun jazyka dozadu. Je také známo, že konzumace alkoholu večer před spánkem zvyšuje četnost a délku trvání apnoí. Podobný efekt mají i léky způsobující svalové uvolnění.

Různé studie také ukazují, že příčina vzniku OSA je geneticky předurčena (tvar dolní a horní čelisti, hormonální a metabolické poruchy, rozložení tělesného tuku). Rodinný výskyt OSA byl prokázán celou řadou studií u dětí i dospělých, obézních i neobézních. Nejčastěji je udávané riziko rodinného výskytu poruchy dýchání ve spánku dvakrát vyšší.

MUDr. Milada Hobzová, Ph.D.

Literatura:

ŠONKA, K. a kol. Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku. Grada Publishing, 2004, 247 s.

Share Button

Příčiny vzniku obstrukční spánkové apnoe

Mezi jednu z nejčastějších příčin vzniku obstrukční spánkové apnoe řadíme obezitu. Uložení tuku v oblasti zevní strany krku je pro rozvoj OSA (obstrukční spánková apnoe) nejdůležitější.

Pro správné dýchání ve spánku je nutná dobrá průchodnost dýchacích cest.

U OSA (obstrukční spánková apnoe)  jde o opakující se kolaps horních dýchacích cest ve spánku, kdy přechodná obstrukce je při chrápání způsobena ochabnutím a „přisáním“ stěn hltanu s přerušením nebo omezením průchodnosti vzduchu (apnoickými nebo hypopnoickými pauzami) a následným poklesem okysličení (saturace) krve kyslíkem, který vede k přechodnému poklesu okysličení krve. Dochází následně k porušení architektoniky spánku, především díky četným krátkým mikroprobuzením, které významně přispívají ke zvýšené denní spavosti. Mikroprobuzení je krátké několikasekundové probuzení, které si spící člověk neuvědomuje, ale kvalita spánku je tím významně narušena. V průběhu apnoe či hypopnoe klesá tepová frekvence a krevní tlak, pokles kyslíku a vzestup kysličníku uhličitéhovede k reflexnímu zintenzivnění dýchání. Pacient hyperventiluje (zrychleně dýchá), má zrychlený puls a dochází ke zvýšení krevního tlaku. Tyto periody apnoí/hypopnoí jsou doprovázeny chrápáním měnlivé intenzity (chrápání bývá někdy dlouho předstupněm OSA).

Vyvolávající příčinou apnoí bývá zúžení v horních dýchacích cestách. Kritickým místem z hlediska vzniku OSA je hltan. Ve spánku se snižuje aktivita nervů ovládajících svaly, které rozšiřují hltan, což vede k zúžení průsvitu horních dýchacích cest. U pacientů s OSA je patrná porucha této inervace. Příčinou apnoeí může být překážka anatomická nebo fyziologická, kdy dochází k ochabnutí svalů horních cest dýchacích. Anatomickou překážka je buď v oblasti kostěných struktur (nejčastější nevhodné postavení a velikost dolní a horní čelisti) nebo v oblasti měkkých tkání (zvětšení krčních mandlí, zvětšení uvuly, prodloužení měkkého patra, tuková depozita pod sliznicí, což mechanicky zužuje hltan a ovlivňuje kolaps dýchacích cest, bývá zvětšení jazyka, u dětí nejčastěji zbytnění nosních mandlí).

MUDr. Milada Hobzová, Ph.D.

Literatura:

NEVŠÍMALOVÁ, S., ŠONKA, K. et al. Poruchy spánku a bdění. Galén, 2007, 345 s.

Share Button

Nejčastější poruchy spánku

Poruch spánku je celá řada. Běžně se lidé setkávají s nespavostí, ale i ta může mít celou řadu příčin. Následně je uveden jen velmi stručný přehled nejčastějších poruch spánku, podrobně jsou následně rozebrány zástavy dechu ve spánku, které také mohou být v některých případech i příčinou nespavosti.

Insomnie (nespavost) – je charakteristická buď obtížným usínáním nebo časným probouzením, bývá časté probouzení se ze spánku (neschopnost udržet spánek), celkově je spánek nekvalitní a neosvěživý.

Opakem je nadměrná denní spavost, kterou charakterizuje neschopnost udržet bdělost v průběhu dne. Nadměrná denní spavost bývá často při onemocněních CNS. Můžeme jmenovat například narkolepsií, což je neurologické onemocnění, které se projevuje tak, že nemocný upadá během dne náhle do spánku, bývá také provázena náhlým „výpadkem“ činnosti svalů. Narkoleptik se v rozrušení (šok, radost, leknutí, smích…) hroutí jako domeček z karet. Tato ospalost se nedá vůlí potlačit, takže člověku velmi komplikuje běžný život.

Poruchy cirkadiánního rytmu – jsou poruchy v načasování a délce spánku- naše biologické hodiny mohou být posunuty buď ve smyslu zpoždění (pacient usíná v pozdních nočních hodinách a obtížně se ráno probouzí) nebo ve smyslu předsunutí ( usínání v časných večerních hodinách a probouzení v pozdních nočních hodinách. Známý je „jet lag“, kdy následkem přeletu více časových pásem dojde k rozladění celého časového systému.

Při nepravidelném spánkovém režimu může také docházet k poruchám spánku. Je to při práci ve směnném provozu nebo důsledkem celé řady chronických onemocnění, včetně psychiatrických, či v důsledku lékových závislostí.

K poruchám spánku patří i parasomnie, což jsou abnormální projevy, které se vyskytují při usínání, v průběhu spánku nebo při probouzení. Jsou to různé typy poruch, můžeme jmenovat například noční můry – což jsou děsivé sny v průběhu REM fáze spánku (paradoxní spánek), noční děsy – kdy se pacient probouzí křikem, pláčem, s výrazem strachu, ale z důvodu trvání spánku nereaguje na oslovení, přestože má otevřené oči, dále noční pomočování (opakované noční pomočování po 5. roce věku), které se vyskytuje více jak 2x týdně, spánkové halucinace, náměsičnost – která je spojena s automatickýcn chováním, kdy pacient v průběhu spánku opouští lůžko a chodí. Tento stav končí návratem do postele nebo usínáním na jiném místě. Je zde riziko až opuštění bytu nebo vypadnutí z okna.

Spánek mohou také narušovat abnormální pohyby související se spánkem. Sem se řadí syndrom neklidných nohou – onemocnění charakterizované někdy až nepřekonatelným pocitem nucení pohybovat dolními končetinami, zhoršuje se večer a v noci, dále periodické pohyby končetin ve spánku, které zhoršují kvalitu nočního spánku s následnou zvýšenou denní únavou, dále skřípání zuby ve spánku.

Mezi poruchy dýchání vázané na spánek jsou řazeny obstrukční spánková apnoe – obstructive sleep apnoa (OSA), která bude následně podrobněji rozebrána, dále syndromy centrální spánkové apnoe – při periodickém dýchání, při periodickém dýchání ve vysoké nadmořské výšce, při srdečních onemocněních, při užívání drog nebo farmak, primární spánková apnoe novorozenců a kojenců, syndromy hypoventilace/hypoxie vázané na spánek. V praxi se lze setkat u jednoho nemocného s více poruchami z této skupiny současně.

MUDr. Milada Hobzová, Ph.D.

Literatura:

NEVŠÍMALOVÁ, S., ŠONKA, K. et al. Poruchy spánku a bdění. Galén, 2007, 345 s.

Share Button

Spánková medicína

Spánek je pro život člověka a správné fungování organizmu nezbytný, je to jedna ze základních potřeb člověka. Pravidelně se opakuje každý den a slouží k obnově psychických a fyzických sil a k regeneraci centrálního nervového systému. Ve spánku dochází k ukládání paměťových stop a probíhá celá řada metabolických a hormonálních pochodů. Člověk ve spánku stráví asi třetinu života. Dá se říci, že kvalita spánku do jisté míry ovlivňuje i kvalitu života. Poruchy spánku patří k nejčastějším onemocněním. Dospělí se s poruchami spánku setkávají až ve 40 %, i když nejčastěji jde o nespavost.

Plicní lékařství se zaměřuje především na poruchy dýchání ve spánku. Nejčastější poruchou dýchání ve spánku z hlediska nemocnosti a úmrtnosti je obstrukční spánková apnoe (OSA). Významný a i z hlediska prevence je důležitý vztah OSA (obstrukční spánková apnoe) ke kardiovaskulárním a metabolickým onemocněním, především díky možnostem účinné léčby.

Spánková medicína je nyní multidicsiplinárním oborem s pokračující mezioborovou spoluprácí nejen klinických, ale i řady teoretických oborů, je důležitou oblastí preventivní medicíny a v současné době se stala součástí pregraduální i postgraduální výuky. OSA ( obstrukční spánková apnoe) je celosvětově v posledních dvaceti letech považována za důležitý zdravotní problém. Této problematice je věnována stále větší pozornost, a to i mimo jiné díky narůstajícímu počtu obézních osob se zvýšenou nemocností a úmrtností a rozšiřujícímu se počtu spánkových laboratoří.

MUDr. Milada Hobzová, Ph.D.

Literatura:

HOBZOVÁ, M. Spánková medicína v pneumologii. Obstrukční spánková apnoe. Postgraduální medicína, 2011; 13: 666-672.

Share Button

Nejčastější dotazy při léčbě chrápání

Připravili jsme pro Vás ve spolupráci s uznávaným odborníkem na otorinolaryngologii MUDr. Richardem Salzmanem, Ph.D. 6 nejčastějších dotazů, na které se ptáte ohledně chrápání

RIchard Salzman
MUDr. Richard Salzman, Ph.D.

Jak vzniká chrápání?

Chrápání je nepříjemný zvukový fenomén vznikající během spánku v důsledku vibrací relaxovaných měkkých tkání v krku. Ve spánku dochází k uvolnění všech svalů, tedy i těch umístněných v krku. Vdechovaný a vydechovaný vzduch rozvibruje takto uvolněné tkáně, co vyvolává prosté chrápání. Naopak u syndromu spánkové apnoe podtlak vdechovaného vzduchu je tak silný, že „vtáhne“ tyto relaxované tkáně, které zcela uzavřou dýchací cesty. Přidušení vyvolá alarm v mozku, který pacienta začne probouzet. Během probouzení se povolí relaxace a „vtažené“ tkáně uvolní dýchací cesty.

Jak je zákrok bolestivý?

Obecně vnímání bolesti je velmi individuální. Samotný zákrok probíhá v místním umrtvení anestetickým sprejem a injekcí. Většina pacientů nepociťuje žádnou bolest během zákroku. Samozřejmě si uvědomují spíše tupé pocity , že se „něco“ v  krku děje. Pooperačně si pacienti obvykle berou běžné léky na bolest (Paralen, Ibalgin apod.) v průběhu prvních 2-3 dnů.

Kdy po zákroku je dovolené jíst a pít?

Po zákrocích v místním umrtvení si můžete dát Váš oblíbený nápoj po 30 až 60 minutách po ukončení zákroku. Tato doba je po operacích v celkové anestezii prodloužena na 4 hodiny.

Co mám dělat po operaci?

Klidně se vraťte ke svých každodenním aktivitám. V období 2-3 dny po operaci se nedoporučuje konzumace horkých nápojů, ani pobyt ve velmi teplém prostředí (např. v sauně).

Kdy se mohu vrátit do práce?

Po zákrocích v místním umrtvení se do práce můžete vrátit již den následující po operaci nebo o den později (v případě lehké práce, například v kanceláři za počítačem) nebo po několika dnech (pokud pracujete fyzicky). Po radiofrekvenční redukci kořene jazyka je vhodný pracovní klid po dobu 2-3 dnů. Po septoplastice je vhodná minimálně týdenní práceneschopnost. Pokud pracujete v prašném prostředí, tak je vhodný 14-denní pobyt doma.

Kdy může moje partnerka/můj partner očekávat, že se konečně dobře vyspí?

Ke zpevnění měkkého patra (a kořene jazyka) obvykle dochází 6-8 týdnů po operaci. Výjimečně někteří pacienti udávají dočasné zhoršení chrápání během prvního týdne.

Share Button

Plastická operace dolních víček

Podobně jako u plastiky horních víček je u dolních víček s přibývajícím věkem problém s přebytečnou kůží a tukovými váčky. Mnoho lidí má také problém s tvorbou tzv. „pytlů pod očima“, které obličeji dodávají nezdravý a unavený vzhled. V tomto případě je ideálním řešení  provést plastickou operaci dolních víček co nejdříve. Stejně jako operace horních víček se provádí ambulantně, pouze v lokální anestezii.

V případě dolních víček lze zvolit dva druhy přístupu – pod víčkem či přes spojivku.

Řez z vnitřní strany víčka (přes spojivku) je vhodným řešením pokud jsou indikací k zákroku pouze tukové váčky dolních víček bez kožního nadbytku a jizvy po tomto zákroku jsou zcela neviditelné. Proto se doporučuje provádět především u mladších pacientů, kteří ještě nemají zvrásněnou a přebytečnou kůži v oblasti dolních víček.

Pokud je však potřeba odstranit nejen tukové váčky pod víčky, ale také přebytečnou kůži, je nutno zvolit řez pod víčkem, těsně pod řasami dolního víčka. Tento způsob operace řeší zároveň kožní i tukové nadbytky dolních víček. Výsledná jizva je cca 2 mm pod linií spodních řas a je velmi nenápadná.

Pooperační průběh po operaci dolních víček je téměř totožný s procesem hojení po operaci horních víček. Běžným projevem jsou otoky a modřiny, které se mohou v okolí dolních víček objevit. Většinou se samy rychle zhojí v průběhu 14 dní. Efekt tohoto zákroku bývá definitivní zhruba po 6 měsících a je dlouhodobý.

Estetická operace očních víček dokáže dodat obličeji mladistvější vzhled, vyřešit pokleslá víčka, která často způsobují zhoršené vidění,  převislou kůži a tukové váčky v oblasti víček. Operace je nenáročná a v případě pooperačního průběhu bez komplikací se víčka velmi rychle zahojí.

Share Button

Jak na vrásky pomocí kyseliny hyaluronové?

Metod redukce vrásek obličeje existuje v současné plastické a estetické chirurgii hned několik: kromě operací obličeje, jako např. facelift či endoskopický browlift, lze vrásky redukovat injekční aplikací botulotoxinu, vlastní tukové tkáně nebo aplikací právě kyseliny hyaluronové. 

Výplně kyselinou hyaluronovou

Aplikace výplňového materiálu na bázi kyseliny hyaluronové může doplnit či nahradit ostatní invazivní zákroky plastické chirurgie. Velmi často se tyto výplně používají v kombinaci s např. plastikou horních či dolních víček, faceliftem nebo aplikací botoxu. Kyselina hyaluronová je tělu vlastní látka, která je obsažena v těle všech savců a vyskytuje se v mezibuněčném prostoru kůže. Jejím úkolem je hydratace kůže a její ochrana před volnými radikály. Kyselina hyaluronová také podporuje tvorbu nových kolagenových vláken a dokáže tak vyplnit a vyhladit mimické i hluboké vrásky. 

Případné středně hluboké a hluboké vrásky, povadlé tváře či pokleslé koutky úst, nasolabiální rýhy, povadlou pleť pod očima či dokonce malé, neplné rty dokáže vyřešit aplikace kyseliny hyaluronové. Kyselina hyaluronová se podobně jako botulotoxin aplikuje do zvolené lokality tenkou jehlou ve formě gelu. Tato látka je stabilní a odolná. Výsledkem je vyhlazená, mladší pleť bez vrásek.

Zákrok není bolestivý, lokalitu je možno znecitlivit pomocí speciálního krému. Těsně po zákroku je možné, že oblast bude v místě vpichu mírně začervenalá, citlivá či oteklá. Otok i zarudnutí  ale v průběhu několika dní vymizí. Efekt výplně je trvanlivější, než v případě botulotoxinu a vydrží 6 až 12 měsíců. Poté se látka postupně vstřebá do kůže. Tato metoda vyhlazení vrásek je časově nenáročná a vhodná i pro muže.

Share Button

Nadměrné pocení

Odstranění nadměrného pocení před létem.
Trápí Vás nadměrné pocení? Nepomáhají různé deodoranty nebo antiperspiranty? Jak si poradit s tímto problémem.

Každý člověk se potí, pocení je proces, při kterém se naše tělo ochlazuje. Příčiny nadměrného pocení mohou být různé – stres, horko, nadváha nebo také bez příčiny, prostě jen tak. Termoregulaci zajišťují dva až tři miliony potních žláz, které jsou krom očních víček a rtů po celém těle. Jsou uloženy v nejnižší vrstvě kůže a spirálovitými vývody vylučují pot na povrch epidermu (vrchní vrstva kůže).
Hyperhidróza = nadměrné pocení. Je to přirozený tělesný mechanismus, kdy člověk trpí na určitých místech nebo po celém těle nekontrolovanou produkcí potu. Nejčastěji však v záhybech jako je podpaží.
Pokud dochází dlouhodoběji či opakovaně k nepříjemnému pocení, které Vás zásadním způsobem omezuje je třeba to nějakým způsobem řešit. Jedná se o nepříjemný projev, který se dá v dnešní době potlačit nebo odstranit.

Místa ošetření:

  • nohy
  • podpaží
  • ruce – dlaně
  • čelo

Nejčastějším způsobem potlačení nadměrného pocení je aplikace botulotoxinu.
Aplikace Botulotoxinu se provádí jednotlivými vpichy velmi tenkými jehličkami. Aplikace botulotoxinu může být i v místním umrtvení, zejména pokud aplikujeme do plosek nohou nebo do dlaní. V podpaží 99% klientů vydrží aplikaci bez umrtvení, maximálně s potřením umrtvovacího krému. Zákrok se provádí ambulantně a ošetření trvá obvykle 15 minut. Rychlost účinku je do 2 dnů, účinnost je 7 až 12 měsíců. Ošetření je možné absolvovat v jakémkoli ročním období.

 

Share Button

Modelace prsou vlastním tukem

Modelace poprsí vlastním tukem, neboli autoaugmentace je moderní metoda, která spočívá v doplnění objemu poprsí vlastním tukem z partií, kde je dostatek nebo přebytek tuku, což může být oblast břicha, hýždí či stehen.
Princip je velmi jednoduchý, jedná se vlastně o dva zákroky v jednom. Za pomocí liposukce se nejprve odsaje dostatečné množství tuku s kmenovými buňkami z míst, kde je vytvořen tukový polštář a poté se tenkými kanylami několika vpichy vpraví upravený tuk do poprsí. Tuk se upravuje proto, aby se oddělily potřebné tukové a kmenové buňky od nepotřebných buněk a tkání.
Zákrok trvá přibližně 2-3 hodiny a je prováděn v celkové nebo místní anestezii. Pokud zvolíte celkovou anestezii, pak je zákrok výrazně dražší,  jelikož je nutná hospitalizace na klinice  jeden den. Při místním umrtvení po zákroku odcházíte domů.  V pooperačním průběhu je bolestivost přiměřená zákroku. Bolestivější je spíše místo po liposukci než vlastní zvětšení prsou. Rekonvalescence je mnohem kratší než po klasické augmentaci. Vpichy kanyl po sobě zanechávají minimální jizvy.
Po zákroku je nutné omezit sportovní aktivity a nosit kompresní prádlo na místech, kde byl odsátý tuk a dále pooperační podprsenku 24 hodin denně, podobu několika týdnů.

Velkou nevýhodou je postupné odeznívání efektu autoaugmentace po operaci. Představte si svoje poprsí, které během operace musí být umrtveno a toto umrtvení již dodá objem cca 200ml. K tomu se přidá vlastní zvětšení tukem o objemu cca 100 až 150ml. Druhý den, díky reakci organismu, jako po každé operaci, dojde k otoku prsou a to přidá dalších až 100ml. Takže den po operaci máte prsa až o 2 čísla větší. Vysloveně zázrak. Škoda, že nejdřív se vstřebá umrtvení a po několika dnech otok a za několik týdnů i část aplikovaného tuku. Výsledný efekt je pak těch 60 až 100ml navíc. Ale protože jste si užila 400ml hned po operaci, pak je to vlastně zklamání.
Tato forma modelace je vhodná pro ženy, které chtějí zvětšit poprsí o max. jednu velikost nebo chtějí docílit plnějších tvarů. U velmi štíhlých žen je tato metoda modelace prakticky nemožná.

Share Button

Plastická operace horních víček

Jemná  a tenká kůže očního okolí i samotná oční víčka jsou prvními místy, na kterých lze pozorovat přirozené projevy stárnutí. Nejčastější indikací k plastice  horních očních víček jsou pokleslá horní víčka s kožními nadbytky či tukovými výhřezy. V moderní plastické chirurgii existuje několik typů této operace a také způsobů vedení řezu na víčku. Operační metoda je vždy volena chirurgem dle individuální indikace každého pacienta.

Operace horních víček se provádí ambulantně pouze v lokální anestezii bez nutnosti narkózy či hospitalizace na klinice. Před samotným zákrokem nejprve chirurg zakreslí a vyměří přebytečnou kůži v oblasti víček a také kudy povede řez. Poté dochází k aplikace lokální anestezie a pacient nepociťuje při zákroku vůbec žádnou bolest. Řez může být veden buď přes kůži či vnitřkem víčka tak, aby výsledná jizva, která je umístěna v přirozeném ohybu víčka, byla co nejméně nápadná. Po odstranění přebytečné kůže a také tukových výhřezů jsou opět části sešity dohromady. V některých případech se provádí také zároveň redukce svalových vláken.  V indikovaných případech lze  taktéž operaci horních víček kombinovat s plastikou dolních víček při jednom zákroku.

V průběhu pooperačního hojení se mohou objevit otoky či modřiny, které se během jednoho či svou týdnů postupně samy vstřebají. Zhruba po 5-10 dnech od zákroku se odstraňují stehy. Pooperační bolest po plastice horních víček bývá minimální, přesto je nutno alespoň v prvních dnech dodržovat klidový režim bez větší fyzické zátěže, na slunci oči chránit slunečními brýlemi a vyhýbat se prašnému prostředí.

Výsledek plastiky horních víček bývá dlouhodobý, je-li to však potřeba, lze operaci po několika letech znovu podstoupit. Operací horních víček je dosahováno vynikajících výsledků a po úplném zahojení víček je jizva téměř neviditelná a zároveň vypadá obličej mladistvěji.

Share Button