Hormon: Adrenalin

Adrenalin je hlavní hormon stresové únikové reakce. Představte si, že jdete parkem a vyskočí na vás lev. Co je potřeba udělat? Utíkat (zvýšené prokrvení svalů), přemýšlet, kam běžet (zvýšené prokrvení mozku) a stačit s dechem (bronchodilatace). Při běhu je potřebná rychlejší dodávka kyslíku (tachykardie a posílení vlastností srdečního svalu) a živin (glykogenolýza). Kůže, trávicí trakt a ledviny jsou teď vedlejší (vasokonstrikce), stejně by jejich funkce jenom zdržovaly (zpomalení motility a sekrece trávicího systému).

Účinky noradrenalinu.

Převažují alfa, tj. vazokonstrikční účinky

  • na myokard: hlavně pozitivně inotropní účinek, ostatní jsou slabší
  • na cirkulaci: vasokonstrikce ve svalech i v CNS, zvyšuje krevní tlak systolický i diastolický
  • na metabolismus: aktivuje lipidový metabolismus

Poruchy sekrece.

Následky snížení tvorby adrenalinu a noradrenalinu nejsou známy ani po odstranění nadledvin.

Zvýšení tvorby adrenalinu bývá způsobeno hormonálně aktivním nádorem nadledvin feochromocytomem, který produkuje velké množství adrenalinu a projevuje se vysokým krevním tlakem, zrychlenou srdeční akcí, bledostí, návaly potu, bolestmi hlavy, nervozitou, třesem a slabostí. Tyto stavy přicházejí záchvatovitě. V moči se nachází kyselina vanilmandlová.

Share Button

Leptin

Leptin je protein tvořený „ob“ genem v tukové tkáni. Uvolňuje se do krve a funguje jako periferní signál, který reguluje zásoby tělesného tuku zpětnou vazbou přes hypothalamus. Při zvýšení váhy se zvyšuje hladina leptinu v krvi a v hypothalamu kde vyvolá následující odpověď: sníží chuť k jídlu, zvýší výdej energie a zvýší tonus sympatiku (zvýší katabolismus živin). Jestliže se leptin netvoří, nebo jsou poškozeny jeho receptory v hypothalamu, může to vést k extrémní obezitě.

Leptin byl vyhlášen molekulou roku 1997.

 

Share Button

Hormon: Melatonin

Melatonin se tvoří převážně v noci v šišince (epifýze) z aminokyseliny tryptofanua do krve je vydáván v pulzech (viz kapitolu Chronobiologie). Donedávna téměř neznámý melatonin se v poslední době stává „zázračným lékem“ na všechno. Posuďte sami:

    • informuje o vnitřním čase biologických hodin, nastavuje a synchronizuje biologické hodiny. Začíná se využívat při letech přes časová pásma na východ (podání melatoninu ve večerních hodinách uspíší přizpůsobení se místnímu času).
    • zlepšuje kvalitu spánku u starších osob
    • podporuje imunitní systém (zatím potvrzeno jen u zvířat)
    • působí jako antioxidační činidlo proti volným radikálům
    • zpomaluje stárnutí
    • je účinný proti rakovině (bylo popsáno příznivé působení melatoninu u savců proti nádorům závislým na hormonech)

 

Share Button

Glukokortikoidy – kortizol

Kortizol je hormon, bez kterého by se organismus mohl obejít. Nicméně za jeho nepřítomnosti není tělo schopno reagovat na jakýkoli stres a to by mohlo vést ke smrti.

Kortizol má množství účinků, ale nejdůležitější jsou účinky metabolické: snaží se všemi prostředky udržet normální hladinu glukózy v krvi.

  • stimuluje glukoneogenezu z mastných kyselin (k tomu aktivuje lipolýzu a do krve se vyplavují mastné kyseliny, ale i cholesterol) a aminokyselin (zvyšuje katabolismus bílkovin, což může při delším trvání sekrece způsobit svalovou slabost). Snižuje využití glukózy ve svalech.
  • má mírné mineralokortikoidní účinky, které jsou však za patologických okolností (při vysokém objemu sekrece) významné
  • působí protizánětlivě (stabilisuje lysozomové membrány, snižuje permeabilitu kapilár a snižuje migraci a fagocytózu neutrofilních granulocytů)
  • účastní se na vyzrávání plic a tvorbě surfaktantu
  • má antialergický a imunosupresivní účinek
  • jako nežádoucí účinky – působí osteoporosu v kostech (snížením absorpce vápníku), má vliv na ztenčení kůže, vznik strií (pajizévek), zvyšuje krevní tlak působením na cévy a stimuluje žaludeční sekreci kyseliny chlorovodíkové (vznik „stressových vředů“)

Sekrece kortizolu je řízena zpětnou vazbou adrenokortikotropním hormonem z adenohypofýzy a je též stimulována stresem.

Regulace sekrece kortizolu.

Stresová reakce odpovídá za zajištění homeostázy za mimořádných podmínek. Jakýkoli druh stresu, fyzický, ale i psychický, vede ke zvýšení sekrece corticotropin releasing hormonu (CRH) v hypothalamu, ten zvýší sekreci ACTH a tím se zvýší i sekrece kortizolu. Zvýšená sekrece glukokortikoidů zvyšuje sekreci adrenalinu a noradrenalinu ze dřeně nadledvin se všemi následky. (Viz adrenalin.)

Share Button

Mineralokortikoidy – aldosteron

Aldosteron je hormon pro život zcela nezbytný. V jeho nepřítomnosti zemře pacient během několika dní, protože se sníží srdeční výdej, začne selhávat srdce a vyvine se šok. To vše způsobí nedostatek sodíku a nadbytek draslíku v krvi.

Účinky aldosteronu.

Aldosteron spolu s ostatními mineralokortikoidy řídí metabolismus minerálů a má i slabé glukokortikoidní účinky.

  • zadržuje v těle sodík (Na+) a s ním i vodu
  • zvyšuje vylučování draslíku (K+)do moči v distálním tubulu a sběrném kanálku ledvin.
  • zvyšuje krevní tlak zvýšením objemu extracelulární (a hlavně intravazální) tekutiny (voda se zvýšeně vstřebává vlivem zvyšujícího se osmotického tlaku sodíku)

Sekrece aldosteronu je řízena především koncentrací draslíku a sodíku v extracelulární tekutině. Druhý mechanismus řízení je stimulací systému renin – angiotenzin: Při nedostatečném průtoku krve ledvinami (většinou při sníženém objemu krve) se v juxtaglomerulárním aparátu ledvin začne tvořit renin, který aktivuje krevní bílkovinu angiotenzinogen na angiotenzin 1. Angiotenzin 1 má vazokonstrikční účinky a to hlavně na vas efferens, takže zajistí zvýšení filtračního tlaku. Angiotenzin 1 se pak v plicích aktivuje na angiotenzin 2, který mohutně stimuluje sekreci aldosteronu. Vliv ACTH na sekreci aldosteronu je nepatrný.

Share Button

Nadledviny – kůra nadledvin

jsou párové vnitřně sekretorické žlázy, uložené nad horním pólem ledvin. Každá z těchto žláz je rozdělena na dvě funkčně samostatné žlázy: dřeň nadledvin a kůru nadledvin.

Kůra nadledvin

Produkuje třicet steroidních hormonů, které vznikají z cholesterolu. Jde o tzv. mineralokortikoidy (hlavní představitel aldosteron), glukokortikoidy (hlavní představitel kortizol) a pohlavní hormony (estrogeny a androgeny, méně progesteron). Histologicky lze v kůře rozlišit: zona glomerulosa, která produkuje aldosteron, zona fasciculata a zona reticularis – ve kterých se tvoří glukokortikoidy a pohlavní hormony.

Share Button

Nadledviny – dřeň nadledvin

jsou párové vnitřně sekretorické žlázy, uložené nad horním pólem ledvin. Každá z těchto žláz je rozdělena na dvě funkčně samostatné žlázy: dřeň nadledvin a kůru nadledvin.

Dřeň nadledvin

Ve dřeni nadledvin jsou syntetizovány katecholaminy (deriváty aminokyseliny tyrosinu), adrenalin (epinefrin) a noradrenalin (norepinefrin). V menším, avšak pro život zcela dostačujícím množství jsou tyto katecholaminy produkovány v sympatických gangliích a v mozku, takže dřeň nadledvin není pro život zcela nezbytná.

Řízení sekrece adrenalinu a noradrenalinu.

Sekrece je ovlivňována pregangliovými vlákny sympatiku, které dřeň inervují. Tuto sekreci posiluje mnoho podnětů – v podstatě jakákoli zátěž (stres): cvičení, hypoglykémie, trauma. Adrenalin a noradrenalin se tak počítají mezi stresové hormony (jejich hladina se při stresu výrazně zvyšuje).

Účinky adrenalinu jsou zprostředkované receptory, které jsou umístěné na povrchu buněk. Receptorů je více typů, každý typ je vyjádřen v jiné tkáni a tak má adrenalin v různých tkáních různé účinky. Zjednodušeně můžeme říci, že alfa receptory mají spíše stimulující (např. vasokonstrikční) účinek, zatímco beta receptory inhibující účinky (např. inhibují tonus ve svalovině bronchů a tak způsobují bronchodilataci).

Adrenalin působí

  • na myokard: pozitivně inotropně, chronotropně, dromotropně a bathmotropně
  • na cirkulaci – po malé dávce se dilatují cévy kosterních svalů a mozku, zvyšuje se srdeční výdej a stoupá systolický tlak, větší dávka vyvolá vazokonstrikci v kožní a útrobní oblasti
  • na bronchy: bronchodilatace
  • na metabolismus: aktivuje glykogenolýzu, zvyšuje utilizaci kyseliny mléčné
  • snižuje sekreci a motilitu trávicího traktu

 

Share Button

Slinivka břišní

Pankreas (slinivka břišní) je žláza s endokrinní a exokrinní sekrecí. Stavbou připomíná slinnou žlázu. Její vnitřně-sekretorickou částí jsou Langerhansovy ostrůvky umístěné difúzně ve tkáni žlázy. Jsou tvořeny buňkami alfa, které produkují glukagon, buňkami beta syntetizujícími inzulín a konečně buňkami delta ve kterých vzniká somatostatin.

Inzulin a glukagon regulují hladinu glykémie tak, aby byla ve fyziologickém rozmezí 3,5 – 5,5 mmol/l.

Share Button

Somatostatin ( pankreatický )

Hormon slinivky břišní.

Chemické složení tohoto hormonu je stejné jako složení somatostatinu secernovaného hypothalamem.

Hladinu somatostatinu zvyšuje zvýšená glykémie, aminoacidémie, zvýšená hladina mastných kyselin a navíc jeho sekreci zvyšují i některé z gastrointestinálních hormonů. Jeho hlavním úkolem je (parakrinně- v okolí sekrece)

  • blokovat sekreci inzulinu i glukagonu
  • zpomalit motilitu žaludku, duodena a žlučníku
  • snížit sekreci a absorpci i v trávicím traktu

V současné době se klinicky používá k zástavě krvácení z jícnových městků (varixů) či gastroduodenálních vředů.

Share Button

Řízení metabolismu cukrů

Hormony slinivky břišní.

Cukry jako hlavní zdroj energie mají zajištěno několikanásobné řízení své hladiny. Podílejí se na něm kromě inzulinu a glukagonu také glukokortikoidy (viz dále), hormony štítné žlázy, adrenalin a růstový hormon. Jediným hormonem, který glykémii snižuje je inzulín.

Základním vyšetřením poruch glycidového metabolismu je vyšetření glykémie nalačno a vyšetření ranní moče na glukózu a ketolátky (projev katabolismu tuků). K posouzení poruch s hraničními laboratorními nálezy slouží OGTT (Oral Glucose Tolerance Test) čili glykemická křivka. Toto vyšetření se provádí tak, že se podá jeden gram glukózy na jeden kilogram hmotnosti vyšetřovaného rozpuštěný v půl litru tekutiny.

Z naměřených hodnot glykémie (nalačno a během vyšetření čtyřikrát po půl hodině) se hodnotí

  • výchozí hladina glykémie (normálně 3,5 – 5,5 mmol/l)
  • doba, kdy křivka dostoupila vrcholu (normálně za 30 minut, u diabetika nejdříve za 45 min)
  • zda hodnota přestoupila ledvinový práh (za normálních okolností nepřestoupí)
  • kdy se křivka vrátila k původní hodnotě (u zdravého člověka do dvou hodin). U zdravého člověka může po překonané hyperglykémii nastoupit hypoglykémie (posthyperglykemická hypoglykémie) způsobená zvýšenou hladinou inzulínu, který se nestačil rozložit.

Podle tvaru křivky lze usuzovat na normální typ (glykémie nepřekročí 5,6 mmol/l), latentní diabetes a diabetes mellitus. Pokud se objeví při normálním tvaru křivky v moči glukóza, svědčí to pro snížení ledvinného prahu pro glukózu

Share Button